Část obce - Historie editací

Kirk: /* Osamostatnění části obce */

2013-04-01T21:37:40Z

‎Osamostatnění části obce

Kirk: /* Související články */

2013-04-01T21:32:27Z

‎Související články

Kirk: Založena nová stránka: '''Část obce''', do roku 1964 '''osada''' (v současnosti se pro tyto celky často používá nepřesný termín '''místní část'''), je evidenční sídelní j…

2013-04-01T21:30:38Z

Založena nová stránka: '''Část obce''', do roku 1964 '''osada''' (v současnosti se pro tyto celky často používá nepřesný termín '''místní část'''), je evidenční sídelní j…

Nová stránka

'''Část obce''', do roku [[1964]] '''osada''' (v současnosti se pro tyto celky často používá nepřesný termín '''místní část'''), je evidenční sídelní jednotka se samostatnou řadou [[Označování domů|čísel popisných a evidenčních]] (často je totožná s [[katastrální území|katastrálním územím]], avšak nemusí tomu tak být). Pro část obce může [[zastupitelstvo obce]] určit '''[[místní výbor|místní]] nebo [[osadní výbor]]'''. Část obce obvykle nezahrnuje nezastavěné části obce a nemá pevně stanovené hranice, za hranici se ve statistické metodice považuje obalová křivka opsaná kolem budov, které k části obce příslušejí.

[[Český statistický úřad]] rozlišuje v [[Městská část a městský obvod|samosprávně členěných]] statutárních městech pojmy:
* '''evidenční část obce''' – odpovídá definici podle zákona o obcích
* '''statistická část obce ([[díl]])''' – část evidenční části obce patřící do téhož samosprávného celku, obdoba [[územně technická jednotka|územně technické jednotky]] jako části katastrálního území nebo obdoba [[díl]]u [[základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]].

Od pojmu část obce (eventuálně zavádějící termín místní část) je nutno odlišit termíny [[městská část a městský obvod]], což jsou [[samospráva|samosprávné]] jednotky [[statutární město|statutárních měst]] s vlastními zastupitelstvy podle [[Zákon o obcích|Zákona o obcích]] nebo [[Zákon o hlavním městě Praze|Zákona o hlavním městě Praze]], a [[Části Prahy|obvody Prahy]] podle Zákona o územním členění státu, což jsou územní jednotky z některých hledisek analogické mimopražským [[okres]]ům.

== Definice ==
Termín část obce byl zaveden od roku 1964 <ref>[http://is.muni.cz/th/217389/ff_b/text_prace.txt Změny v toponymii šumperského okresu po II. světové válce]</ref>, kdy nahradil dosavadní termín "osada", který měl stejný význam. [[Zákon o obcích]] (obecní zřízení) 128/2000 Sb. stanoví v § 27 odst. 2: ''„Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s [[označování domů|čísly popisnými a čísly evidenčními]] přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí.“''

Část obce je zpravidla totožná s [[katastrální území|katastrálním územím]], může však jít také o některou z bývalých [[konskripční osada|konskripčních osad]] nebo bývalých částí obce (což je označení pojmenované zástavby v extravilánu obce a výjimečně i v intravilánu), která může mít z historických příčin samostatnou řadu čísel popisných. V takových případech může být katastrální území tvořeno více částmi obce, a teoreticky by také více katastrálních území mohlo tvořit jednu část obce. Ačkoliv zákon mlčky předpokládá, že katastrální úřad přizpůsobí hranice katastrálních území změně hranic části obce, fakticky to není zaručeno a tedy se tyto hranice mohou lišit.

Část obce musí sice být územně souvislá, ale její zástavba souvislá být nemusí: jedna část obce tedy může být tvořena například skupinou osad či samot (místních částí). Naopak souvislá zástavba může být rozdělena do více částí obce. Od roku [[1964]] jsou části obce nejnižší územní jednotkou používanou pro správní účely a ZSJ (základní sídelní jednotky) pro účely statistiky.

Zákon o obcích jmenovitě neřeší, jaký mají ve [[statutární obvod|statutárních městech]] mít vztah území samosprávných [[městská část a městský obvod|městských obvodů nebo městských částí]] a území částí obce. Není tedy vyloučeno, že část obce zasahuje do více městských obvodů nebo městských částí (pro statistické účely se pak někdy eviduje jako více částí obce) nebo že městská část nebo obvod obsahuje více částí obce.

[[Zákon o hlavním městě Praze]] pojem „část obce“ nezavádí. Ve statistické praxi se za části obce v Praze považují [[katastrální území]] nebo [[územně technická jednotka|územně technické jednotky]], domy se označují a evidují podle příslušnosti ke katastrálnímu území.

V podkladech pro [[Katastr nemovitostí České republiky|katastr nemovitostí]] musejí být podle § 5 odst. 1 [[Katastrální zákon|Katastrálního zákona]] (344/1992 Sb.) budovy s číslem popisným nebo evidenčním označeny příslušností k části obce, pokud je její název odlišný od názvu katastrálního území.

V evidenci [[Český statistický úřad|Českého statistického úřadu]] má každá část obce přiděleno vlastní evidenční číslo. V případě rozdělení území některé části obce mezi městské části či obvody má ve statistické evidenci ČSÚ každá takto vzniklá část ''části obce'' přiděleno vlastní evidenční číslo – jsou evidovány, jako by šlo o samostatné části obce.

== Práva vztahující se k částem obcí ==

Podle § 28 a § 84 odst. 2 Zákona o obcích 128/2000 Sb. přísluší zastupitelstvu obce rozhodovat o vzniku částí obce a o jejich názvech – kompetenci k rušení částí obce však tento zákon neupravuje. Obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.

Podle § 120 Zákona o obcích může v částech obce zřídit zastupitelstvo obce '''osadní nebo místní výbory''' (dále v zákoně označované legislativní zkratkou jen jako [[osadní výbor]]y, oba typy se neliší ničím kromě jména a tedy zřejmě typu zástavby, pro něž jsou určeny – viz [[osada#Osada v České republice|definici osady]]). Výbor určuje zastupitelstvo z občanů obce, kteří jsou přihlášeni k [[trvalý pobyt|trvalému pobytu]] v dotyčné části obce, v počtu minimálně tří. Předsedu výboru volí z jeho členů zastupitelstvo; osadní výbor je jediným druhem výboru zastupitelstva, jehož předsedou nemusí být člen zastupitelstva.

Místní nebo osadní výbor je speciálním případem výborů zastupitelstva (§ 117), tedy iniciativním a kontrolním orgánem. Je oprávněn (§ 121) předkládat orgánům obce návrhy týkající se části obce a vyjadřovat se k takovým návrhům nebo k podnětům a připomínkám, které předkládají obecním orgánům občané dotyčné části obce. Předseda výboru má právo na udělení slova v zastupitelstvu obce.

Postavení místního nebo osadního výboru vůči orgánům samosprávných [[městská část a městský obvod|městských částí nebo obvodů]] ve [[statutární město|statutárních městech]] zákon neřeší; pravděpodobně proto, že nejsou určeny pro taková města.

[[Zákon o hlavním městě Praze]] nedává orgánům města ani městských částí právo rozhodovat o zřizování částí obce ani o jejich názvech. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může rozhodovat pouze o zřizování a názvech samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských částí]]. Zastupitelstvo města i zastupitelstva městských částí mohou zřizovat výbory libovolného zaměření, podle tohoto obecného ustanovení by tedy mohly zřizovat i místní nebo osadní výbory.

== Osamostatnění části obce ==
Spojení ''„část obce“'' užívá [[Zákon o obcích]] (obecní zřízení) 128/2000 Sb. ještě v § 22 o osamostatnění části obce. O oddělení části obce rozhoduje [[krajský úřad]] v přenesené působnosti na návrh, který podá obec na základě kladného výsledku místního [[referendum|referenda]] konaného v té části obce, která se chce oddělit. Dle § 21 odst. 1 část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem (t. j. nesmí být [[enkláva|enklávou]] původní ani jiné obce) a musí tvořit souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit.

Změna hranic obcí, při nichž „nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce“, se uskutečňuje na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. V tomto případě se převáděné území jako část obce v zákoně (§ 26) neoznačuje.

[[Krajský soud v Hradci Králové]] 26. listopadu 2009 ve věcí zamítnutí referenda o společném oddělení místních částí [[Velký Dřevíč]] a [[Rokytník]] od města [[Hronov]] rozhodl na základě svého stanoviska, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně. Nepříklonil se tak k názoru města Hronov, že takový výklad by mohl ohrozit práva obyvatel menší ze skupiny připojovaných místních částí, protože by je mohli obyvatele větších místních částí přehlasovat a mohlo by tak dojít k odtržení malé místní části proti vůli jejích obyvatel. Soud opřel svůj názor mimo jiné o to, že zákon ve formulaci § 48 odst. 3 písm. a) použitím množného čísla přímo předpokládá, že místní referendum může být konáno pro více místních částí najednou. Názor odpůrce by podle soudu znamenal, že obce by rozdělením svého území na dostatečně malé místní části jim mohla navždy zabránit v osamostatnění.<ref>[http://infodeska.justice.cz/vyveseni.aspx?vyveseniid=295229 Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka], Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009</ref>

Tuto nejasnost zákona se pokusili řešit navrhovatelé senátní novely zákona o obcích, senátor [[Petr Pakosta]] a dalších 6. Podle tohoto návrhu by se místní referendum by se konalo v každé oddělované části zvlášť. Schválením pozměňovacích návrhů senátních výborů na základě připomínek legislativního odboru senátu se do návrhu dostal požadavek, že by každá z oddělovaných částí musela mít své vlastní katastrální území (nestačilo by tedy, že by jej měly dohromady), a požadavek, aby každá z oddělovaných částí musela mít vlastní přípravný výbor.<ref>[http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?ke_dni=27.02.2012&O=8&action=detail&value=2853 Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Pakosty a dalších, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů], předložen Senátu 13. 4. 2011, předložili senátoři Petr Pakosta, Pavel Čáslava, Adolf Jílek, Jiří Lajtoch, Miroslav Nenutil, Richard Svoboda, Miloš Vystrčil </ref> Návrh schválený senátem byl 2. listopadu 2011 předložil sněmovně. Vláda ve svých připomínkách navrhla, aby požadavek samostatného katastrálního území mohlo splňovat i více společně se oddělujících částí dohromady. Rovněž navrhla, že není třeba konat místní referendum v každé části obce zvlášť, ale postačí pro každou část obce zvlášť vyhonodnocovat souhlas jejích obyvatel. Zřizování více přípravných výborů označila vláda za nevhodné. Sněmovna 7. února 2012 v prvním čtení na návrh [[Jiří Šulc|Jiřího Šulce]], který navrhoval řešit problematiku komplexněji a lépe, návrh zákona zamítla.<ref>[http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=527 Sněmovní tisk 527, novela zákona o obcích], předložen senátem 2. 11. 2011</ref>

== Související články ==

* [[katastrální území]]
* [[územně technická jednotka]]
* [[městská část a městský obvod]]
* [[vesnice]], [[osada]], [[čtvrť]]
* [[obec]]
* [[osadní výbor]]

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://portal.gov.cz/zakon/128/2000 Zákon o obcích (obecní zřízení) 128/2000 Sb.] ([[Portál veřejné správy]])

{{Čerpáno z Wikipedie|Část obce|9863191}}

@@ Řádka 39: / Řádka 39: @@
 Změna hranic obcí, při nichž „nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce“, se uskutečňuje na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. V tomto případě se převáděné území jako část obce v zákoně (§ 26) neoznačuje.
-[[Krajský soud v Hradci Králové]] 26. listopadu 2009 ve věcí zamítnutí referenda o společném oddělení místních částí [[Velký Dřevíč]] a [[Rokytník]] od města [[Hronov]] rozhodl na základě svého stanoviska, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně. Nepříklonil se tak k názoru města Hronov, že takový výklad by mohl ohrozit práva obyvatel menší ze skupiny připojovaných místních částí, protože by je mohli obyvatele větších místních částí přehlasovat a mohlo by tak dojít k odtržení malé místní části proti vůli jejích obyvatel. Soud opřel svůj názor mimo jiné o to, že zákon ve formulaci § 48 odst. 3 písm. a) použitím množného čísla přímo předpokládá, že místní referendum může být konáno pro více místních částí najednou. Názor odpůrce by podle soudu znamenal, že obce by rozdělením svého území na dostatečně malé místní části jim mohla navždy zabránit v osamostatnění.<ref>[http://infodeska.justice.cz/vyveseni.aspx?vyveseniid=295229 Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka], Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009</ref>
+[[Krajský soud v Hradci Králové]] 26. listopadu 2009 ve věcí zamítnutí referenda o společném oddělení částí [[Velký Dřevíč]] a [[Rokytník]] od města [[Hronov]] rozhodl na základě svého stanoviska, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně. Nepříklonil se tak k názoru města Hronov, že takový výklad by mohl ohrozit práva obyvatel menší ze skupiny připojovaných částí, protože by je mohli obyvatele větších částí přehlasovat a mohlo by tak dojít k odtržení malé části proti vůli jejích obyvatel. Soud opřel svůj názor mimo jiné o to, že zákon ve formulaci § 48 odst. 3 písm. a) použitím množného čísla přímo předpokládá, že místní referendum může být konáno pro více částí najednou. Názor odpůrce by podle soudu znamenal, že obec by rozdělením svého území na dostatečně malé části jim mohla navždy zabránit v osamostatnění.<ref>[http://infodeska.justice.cz/vyveseni.aspx?vyveseniid=295229 Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka], Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009</ref>
-Tuto nejasnost zákona se pokusili řešit navrhovatelé senátní novely zákona o obcích, senátor [[Petr Pakosta]] a dalších 6. Podle tohoto návrhu by se místní referendum by se konalo v každé oddělované části zvlášť. Schválením pozměňovacích návrhů senátních výborů na základě připomínek legislativního odboru senátu se do návrhu dostal požadavek, že by každá z oddělovaných částí musela mít své vlastní katastrální území (nestačilo by tedy, že by jej měly dohromady), a požadavek, aby každá z oddělovaných částí musela mít vlastní přípravný výbor.<ref>[http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?ke_dni=27.02.2012&O=8&action=detail&value=2853 Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Pakosty a dalších, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů], předložen Senátu 13. 4. 2011, předložili senátoři Petr Pakosta, Pavel Čáslava, Adolf Jílek, Jiří Lajtoch, Miroslav Nenutil, Richard Svoboda, Miloš Vystrčil </ref> Návrh schválený senátem byl 2. listopadu 2011 předložil sněmovně. Vláda ve svých připomínkách navrhla, aby požadavek samostatného katastrálního území mohlo splňovat i více společně se oddělujících částí dohromady. Rovněž navrhla, že není třeba konat místní referendum v každé části obce zvlášť, ale postačí pro každou část obce zvlášť vyhonodnocovat souhlas jejích obyvatel. Zřizování více přípravných výborů označila vláda za nevhodné. Sněmovna 7. února 2012 v prvním čtení na návrh [[Jiří Šulc|Jiřího Šulce]], který navrhoval řešit problematiku komplexněji a lépe, návrh zákona zamítla.<ref>[http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=527 Sněmovní tisk 527, novela zákona o obcích], předložen senátem 2. 11. 2011</ref>
+Tuto nejasnost zákona se pokusili řešit navrhovatelé senátní novely zákona o obcích, senátor [[Petr Pakosta]] a dalších 6. Podle tohoto návrhu by se místní referendum by se konalo v každé oddělované části zvlášť. Schválením pozměňovacích návrhů senátních výborů na základě připomínek legislativního odboru senátu se do návrhu dostal požadavek, že by každá z oddělovaných částí musela mít své vlastní katastrální území (nestačilo by tedy, že by jej měly dohromady), a požadavek, aby každá z oddělovaných částí musela mít vlastní přípravný výbor.<ref>[http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?ke_dni=27.02.2012&O=8&action=detail&value=2853 Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Pakosty a dalších, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů], předložen Senátu 13. 4. 2011, předložili senátoři Petr Pakosta, Pavel Čáslava, Adolf Jílek, Jiří Lajtoch, Miroslav Nenutil, Richard Svoboda, Miloš Vystrčil </ref> Návrh schválený senátem byl 2. listopadu 2011 předložil sněmovně. Vláda ve svých připomínkách navrhla, aby požadavek samostatného katastrálního území mohlo splňovat i více společně se oddělujících částí dohromady. Rovněž navrhla, že není třeba konat místní referendum v každé části obce zvlášť, ale postačí pro každou část obce zvlášť vyhodnocovat souhlas jejích obyvatel. Zřizování více přípravných výborů označila vláda za nevhodné. Sněmovna 7. února 2012 v prvním čtení na návrh [[Jiří Šulc|Jiřího Šulce]], který navrhoval řešit problematiku komplexněji a lépe, návrh zákona zamítla.<ref>[http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=527 Sněmovní tisk 527, novela zákona o obcích], předložen senátem 2. 11. 2011</ref>
 == Související články ==

@@ Řádka 50: / Řádka 50: @@
 * [[vesnice]], [[osada]], [[čtvrť]]
 * [[obec]]
 * [[osadní výbor]]