http://www.bomosil.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Ramzov%C3%A1Ramzová - Historie editací2026-04-30T13:55:41ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.23.15http://www.bomosil.eu/index.php?title=Ramzov%C3%A1&diff=2982&oldid=prevKirk: Založena nová stránka s textem „{{Infobox sídlo | název = Ramzová | foto = File:Ramzova.JPG | popisek.foto = ski areál Ramzová | charakter = osada | počet obyvatel = 11 (2…“2019-02-25T18:17:22Z<p>Založena nová stránka s textem „{{Infobox sídlo | název = Ramzová | foto = File:Ramzova.JPG | popisek.foto = ski areál Ramzová | charakter = osada | počet obyvatel = 11 (2…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox sídlo<br />
| název = Ramzová<br />
| foto = File:Ramzova.JPG<br />
| popisek.foto = ski areál Ramzová<br />
| charakter = osada<br />
| počet obyvatel = 11 (2001)<br />
| počet domů = 46 (2001)<br />
| psč = 788 26<br />
| obec = [[Ostružná (okres Jeseník)|Ostružná]]<br />
| okres = Jeseník<br />
| země sídla = [[České Slezsko|Slezsko]] + [[Morava]]<br />
| země katastru = Slezsko + Morava<br />
| k.ú. = Ostružná<br />
| výměra = <br />
| zeměpisná šířka = 50.1969444<br />
| zeměpisná délka = 17.0647222<br />
| nadmořská výška = 759<br />
| mapa = <br />
| loc-map = {{LocMap |Česká republika |position=bottom |lat_deg=50 |lat_min=11 |lat_sec=49 |lon_deg=17 |lon_min=3 |lon_sec=53 |float=center |caption= |label=Ramzová}}<br />
}}<br />
'''Ramzová''' (německy ''Ramsau'')<ref>{{Citace monografie<br />
| příjmení = Hosák<br />
| jméno = Ladislav<br />
| odkaz na autora = Ladislav Hosák<br />
| titul = Historický místopis země Moravskoslezské<br />
| vydavatel = Academia<br />
| místo = Praha<br />
| rok = 2004<br />
| počet stran = 1144<br />
| kapitola = <br />
| strany = 856<br />
| isbn = 80-200-1225-7<br />
| jazyk = <br />
}}</ref> je vesnice ležící v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], v [[Okres Jeseník|okrese Jeseník]]. Je částí obce [[Ostružná (okres Jeseník)|Ostružná]], od které leží asi 1 km severovýchodním směrem.<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
Nevelká vesnice Ramzová se choulí v [[Ramzovské sedlo|Ramzovském sedlu]], které je ve výši 760 m n. m. Vesnicí prochází [[Moravsko-slezská hranice|historická zemská hranice Moravy a Slezska]], přičemž většina zástavby leží ve [[České Slezsko|Slezsku]], zatímco na [[Morava|Moravě]] leží jen několik málo [[číslo popisné|čísel popisných]] na jihu vsi (č.p. 328, 336; přímo na zemské hranici č.p. 339). Sedlo odděluje Hrubý Jeseník a Rychlebské hory.<br />
<br />
== Rekonstrukční mapy zemské hranice na území osady ==<br />
<gallery><br />
Soubor:Zemska hranice Moravy a Slezska na zapade osady Ramzova.jpg|'''Zemská hranice Moravy a Slezska na západě osady'''<br />
Soubor:Zemska hranice Moravy a Slezska na vychode osady Ramzova.jpg|'''Zemská hranice Moravy a Slezska na východě osady'''<br />
</gallery><br />
<br />
== Historie ==<br />
Ramzovské sedlo bylo strategické již v minulosti, kdy tudy vedla stará kupecká a poutní cesta z Moravy do Slezska. Nebylo osídleno až do konce 18. století, kdy byla slezská část dnešní Ramzové založena v širším rámci pozdní kolonizace Jesenicka - jež se po rozdělení [[Slezsko|Slezska]] ocitlo v polovině 18. století ve strategickém pohraničním postavení –, podporované císařem [[Josef II.|Josefem II.]] i vratislavským knížetem-biskupem [[Filip Gotthard Schaffgotsch|Philippem Gotthardem hrabětem von Schaffgotsch]]. První písemná zmínka o Ramzové pochází tak teprve z roku [[1786]]. Název osady je odvozený od osobního jména ''Rams'', úředníka císařské správy pověřeného organizací osídlení. Noví osídlenci, aby byli přilákáni do těchto přírodou namáhaných míst, byli osvobozeni od robot.<br />
<br />
Slezská část Ramzové se nacházela na [[Jeseník|tehdejším frývaldovském - tj. jesenickém]] panství [[arcidiecéze vratislavská|vratislavského biskupa]]. Po zániku [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] a zavedení obecního zřízení roku [[1850]] patřila jako osada pod obec [[Horní Lipová]]. Od roku [[1811]] zde působila škola (zanikla roku [[1945]]).<br />
<br />
Ramzová byla až do roku [[1945]], kdy byli [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]] [[Sudetští Němci|původní obyvatelé]], téměř výlučně německou vískou. Tato chudá lokalita byla závislá na zdejším lese a na neúrodných horských políčkách. Od počátku 19. století zde také našli obyvatelé dočasně obživu ve sklárně v nedaleké Mordové rokli, která vyráběla tabulové lité sklo. Okolo sklárny vznikla menší osada s názvem '''Hohenbartenstein''' (podle biskupa [[Joseph Christian Franz zu Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein|Christiana Hohenlohe-Bartensteina]], který sklárnu před rokem [[1804]] založil). Po této sklárně však dnes nezůstaly žádné stopy.<br />
<br />
S příchodem železnice (trať [[Hanušovice]]-[[Jeseník]], postavená v letech [[1883]]-[[1888]]) a cestovního ruchu, částečné vázaného na lázeňství v [[Lázně Jeseník|Jeseníku]] a v [[Lipová-lázně|Lipové]], našli obyvatelé Ramzové v širším okolí obživu v poskytování ubytování a dalších služeb turistům a víska s cca 200 usedlíky se stala významným turistickým centrem, kterým zůstala dodnes, byť počet obyvatelstva s druhou světovou válkou rapidně poklesl (mnoho mužů muselo po roce 1938 narukovat k německému wehrmachtu, jiní, spolu se zbylým obyvatelstvem, byli po ukončení války nuceně odsunuti) a ve vsi následně zaniklo i mnoho domů. Ves v podstatě zachránila chalupářská horečka v období komunistického režimu a její tradiční oblíbenost v rámci Jesenicka u turistů.<br />
<br />
V roce [[1960]]<ref>{{Citace monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| odkaz na autora = <br />
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl<br />
| vydavatel = ČSÚ<br />
| místo = Praha<br />
| rok = 2006<br />
| isbn = 80-250-1311-1<br />
| kapitola = <br />
| strany = 444<br />
| jazyk = <br />
}}</ref> byla osada Ramzová od [[Horní Lipová|Horní Lipové]] oddělena a přičleněna k obci [[Ostružná (okres Jeseník)|Ostružná]], s níž byla dočasně v letech 1975-1990 připojena k blízkému středověkému městečku [[Branná]].<br />
V nejnovější době vzniklo u vsi Ostružná-Ramzová po roce 1994 několik [[větrná elektrárna|větrných elektráren]] - tzv. větrný park jesenické firmy Wenergo. Více viz odkaz.<br />
<br />
=== Vývoj počtu obyvatel ===<br />
Počet obyvatel Ramzové podle sčítání nebo jiných úředních záznamů<ref>{{Citace monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| odkaz na autora = <br />
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl<br />
| vydavatel = ČSÚ<br />
| místo = Praha<br />
| rok = 2006<br />
| isbn = 80-250-1310-3<br />
| kapitola = <br />
| strany = 650-651<br />
| jazyk = <br />
}}<br />
{{Citace monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| odkaz na autora = <br />
| titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské<br />
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický<br />
| místo = Praha<br />
| rok = 1935<br />
| isbn = <br />
| kapitola = <br />
| strany = 33<br />
| jazyk = <br />
}}<br />
http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce<br />
{{Citace monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| odkaz na autora = <br />
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005<br />
| vydavatel = ČSÚ, MV ČR<br />
| místo = Praha<br />
| rok = 2005<br />
| isbn = 80-7360-287-3<br />
| kapitola = <br />
| strany = 976-977<br />
| jazyk = <br />
}}<br />
</ref>:<br />
{|class="wikitable"<br />
! Rok !! 1805 !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001<br />
|-<br />
! Počet obyvatel <br />
| 111 || 222<ref group="p ">z toho: Ramzová 173, Hohenbartenstein 49</ref> || 266 || 181 || 172 || 156 || 177 || 180 || 170<ref group="p ">z toho: 4 Čechoslováci, 166 Němců; 163 řím. kat., 7 evang.</ref> || 46 || 22 || 12 || 12 || 10 || 11<br />
|}<br />
<references group="p " /><br />
V Ramzové je evidováno 46 adres : 11 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 35 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).<ref name="Domy"> Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k&nbsp;[[12. leden|12. lednu]]&nbsp;[[2010]]</ref> Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 5 domů, všechny trvale obydlené.<br />
<br />
== Zajímavosti ==<br />
Ve vsi najdeme pěkné ukázky německé lidové architektury a novogotickou kapli sv. Rocha postavenou roku [[1897]]. Nad obcí se vypíná výrazná hora [[Šerák]], na jejíž vrchol vede jediná jesenická sedačková lanovka, dlouhá přes 3 km a překonávající převýšení více než 600 metrů.<ref>[http://www.lipova-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=8466&id_org=8466&id=38340&p1=16499 Historie osady Ramzová na webu obce Lipová-lázně]</ref> Lanovka sestává ze dvou částí čtyřsedačkové: Ramzová - Čerňava a dvousedačkové: Čerňava - Šerák. <ref>[http://www.lanovka-ramzova.cz/popis Lanovka Ramzová]</ref><br />
<br />
V nedalekém městečku [[Branná]] (vzdáleném 5 km) najdou návštěvníci Ramzové jedinečný goticko-renesanční hrad a zámek [[Kolštejn]] (německy původně Goldstein), který v posledních letech stává z ruin a je v létě nově otevřený soukromým majitelem turistům. Můžete si prohlédnout jeho zchátralé, ale stále zajímavé stavby v exteriéru i interiéru a nahlédnout tak pod pokličku dlouholeté rekonstrukce.<br />
<br />
Vlaková zastávka Ramzová byla do 12.12.2015 nejvýše položenou rychlíkovou zastávkou v ČR.<br />
<br />
Okolí Ramzové pokrývá několik chráněných oblastí:<br />
* [[Chráněná krajinná oblast Jeseníky]]<br />
* [[Ptačí oblast Jeseníky]] (pro [[jeřábek lesní|jeřábka lesního]] a [[chřástal polní|chřástala polního]])<br />
* Národní přírodní rezervace [[Šerák-Keprník]]; ta zahrnuje též [[Evropsky významná lokalita|evropsky významnou lokalitu]] Keprník pro rostlinná společenstva vrchovištního [[rašeliniště]] a [[střevlík hrbolatý|střevlíka hrbolatého]]<br />
* Evropsky významná lokalita Rychlebské hory - Sokolský hřbet<br />
<br />
== Ski areál ==<br />
Ramzová je jedním z nejvýše položených jesenických lyžařských středisek. Jeho nejvyšší bod se nachází ve výšce 1351 metrů nad mořem na vrcholu [[Šerák|Šeráku]], na jehož západním svahu se prosmýkají užšími lesními průseky především lehké nebo středně náročné tratě s převýšením 500 m. Z Ramzovského sedla stoupá repasovaná expresní čtyřsedačka na Čerňavu a následně pomalá dvousedačka směrem k vrcholu Šeráku s výstupní mezistanicí pro lyžaře na Mračné (1 253 m n. m.). V dolních partiích areálu jsou kratší vleky a dvousedačková lanovka Skiarena R3, která má však samostatné jízdné. Na západní straně Ramzovského sedla jsou samostatně provozovány tři kratší vleky na jihovýchodním svahu hory Klín. Sjezdovky jsou také v nedalekém [[Petříkov (Ostružná)|Petříkově]] a [[Ostružná (okres Jeseník)|Ostružné]].<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
* {{commonscat|Ramzová}}<br />
* K místu též KOLEKTIV AUTORŮ, Jeseníky-Šumpersko a Králický Sněžník. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, Praha 2009, s. 29-31.<br />
* [http://www.krasnecesko.cz/lokality/24954-vetrne-elektrarny-ostruzna-technicka-zajimavost.html Odkaz na historii větrné farmy Wenergo]<br />
* [http://www.trasovnik.cz/k_olom/jesenik/pamatky/obce/je_pamo.asp Obec Ostružná s Ramzovou na trasovnik.cz]<br />
<br />
{{Čerpáno z Wikipedie|Ramzová|16825373}}<br />
<br />
[[Kategorie:Vesnice v okrese Jeseník]]<br />
[[Kategorie:Sídla v Hrubém Jeseníku]]<br />
[[Kategorie:Sídla v Rychlebských horách]]<br />
[[Kategorie:Ostružná (okres Jeseník)]]<br />
[[Kategorie:Lyžařská střediska v České republice]]</div>Kirk