Země České republiky - Historie editací

Kirk v 28. 11. 2013, 20:57

2013-11-28T20:57:03Z

Kirk v 28. 11. 2013, 20:16

2013-11-28T20:16:40Z

Kirk v 28. 11. 2013, 19:56

2013-11-28T19:56:26Z

Kirk v 20. 12. 2012, 11:23

2012-12-20T11:23:45Z

Kirk v 19. 12. 2012, 23:10

2012-12-19T23:10:42Z

Kirk v 16. 12. 2012, 00:29

2012-12-16T00:29:28Z

Kirk: /* Autonomie a institucionální podoba zemí */

2012-12-15T20:19:28Z

‎Autonomie a institucionální podoba zemí

Kirk v 15. 12. 2012, 20:18

2012-12-15T20:18:54Z

Kirk v 15. 12. 2012, 20:17

2012-12-15T20:17:45Z

Kirk v 15. 12. 2012, 20:09

2012-12-15T20:09:30Z

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 [[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg|thumb|[[Země Koruny české]] ''(zde chybně označeny jako „Království České“)'' za [[Husitství|husitských válek]]]]
 [[Soubor:Böhmen_Mähren_Österreich_Schlesien.jpg|thumb|[[Čechy]], [[Morava]], [[Rakouské Slezsko]] - [[1892]], tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]]]
-'''Země''' (německy '''''Land''''', [[plurál]] '''''Länder''''') je v dějinách [[Česká republika|České republiky]] označení pro územní celky, které od [[středověk]]u do roku [[1948]] tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do [[18. století]] jádro [[země Koruny české|zemí Koruny české]], v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "'''České země'''" pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] a pozdějšího [[Vévodství slezské|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko (země České republiky)|Slezsko]], které je často označované jako ''České Slezsko'', přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do [[18. století]] součástí podstatně většího [[Slezsko|Slezska]], k němuž náleží území na jihozápadě moderního [[Polsko|Polska]], velice malá část [[Německo|německého]] [[Sasko|Saska]] a zcela nepatrné části [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] ''(tyto horské části připojeny k území ¨někdejšího [[Československo|Československa]] ke [[14. únor]]u [[1959]] při úpravě tehdejší [[Československo|československo]]-polské státní hranice)''. Od roku [[1348]] do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky [[země Koruny české|zemí Koruny české]], poté do roku [[1918]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní země habsburské monarchie]] a poté (v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Slezsko (země České republiky)|země Slezské]] - tří z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí]] [[Československo|Československa]]. V roce [[1928]] byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno a nahrazeno uměle vymezenými a centralistiky spravovanými kraji, nerespektujícími historicky vzniklé hranice zemí. Současně s tím započala ekonomická a společensko-politická diskriminace Moravy a Slezska <ref>{{Citace monografie| příjmení = Havlík
+'''Země''' (německy '''''Land''''', [[plurál]] '''''Länder''''') je v dějinách [[Česká republika|České republiky]] označení pro územní celky, které od [[středověk]]u do roku [[1948]] tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do [[18. století]] jádro [[země Koruny české|zemí Koruny české]], v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "'''České země'''" pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] a pozdějšího [[Vévodství slezské|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko (země České republiky)|Slezsko]], které je často označované jako ''České Slezsko'', přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do [[18. století]] součástí podstatně většího [[Slezsko|Slezska]], k němuž náleží území na jihozápadě moderního [[Polsko|Polska]], velice malá část [[Německo|německého]] [[Sasko|Saska]] a zcela nepatrné části [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] ''(tyto horské části připojeny k území někdejšího [[Československo|Československa]] ke [[14. únor]]u [[1959]] při úpravě tehdejší [[Československo|československo]]-polské státní hranice)''. Od roku [[1348]] do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky [[země Koruny české|zemí Koruny české]], poté do roku [[1918]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní země habsburské monarchie]] a poté (v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Slezsko (země České republiky)|země Slezské]] - tří z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí]] [[Československo|Československa]]. V roce [[1928]] byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno a nahrazeno uměle vymezenými a centralistiky spravovanými kraji, nerespektujícími historicky vzniklé hranice zemí. Současně s tím započala ekonomická a společensko-politická diskriminace Moravy a Slezska <ref>{{Citace monografie| příjmení = Havlík
   | jméno = Lubomír E.
   | odkaz na autora =

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 [[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg|thumb|[[Země Koruny české]] ''(zde chybně označeny jako „Království České“)'' za [[Husitství|husitských válek]]]]
 [[Soubor:Böhmen_Mähren_Österreich_Schlesien.jpg|thumb|[[Čechy]], [[Morava]], [[Rakouské Slezsko]] - [[1892]], tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]]]
-'''Země''' (německy '''''Land''''', [[plurál]] '''''Länder''''') je v dějinách [[Česká republika|České republiky]] označení pro územní celky, které od [[středověk]]u do roku [[1948]] tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešního České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do [[18. století]] jádro [[země Koruny české|zemí Koruny české]], v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "'''České země'''" pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] a pozdějšího [[Vévodství slezské|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko (země České republiky)|Slezsko]], které je často označované jako ''České Slezsko'', přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do [[18. století]] součástí podstatně většího [[Slezsko|Slezska]], k němuž náleží území na jihozápadě moderního [[Polsko|Polska]], velice malá část [[Německo|německého]] [[Sasko|Saska]] a zcela nepatrné části [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] ''(tyto horské části připojeny k území moderní České republiky ke [[14. únor]]u [[1959]] při úpravě tehdejší [[Československo|československo]]-polské státní hranice)''. Od roku [[1348]] do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky [[země Koruny české|zemí Koruny české]], poté do roku [[1918]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní země habsburské monarchie]] a poté (v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Slezsko (země České republiky)|země Slezské]] - tří z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí]] [[Československo|Československa]]. V roce [[1928]] byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno a nahrazeno uměle vymezenými a centralistiky spravovanými kraji, nerespektujícími historicky vzniklé hranice zemí. Současně s tím započala ekonomická a společensko-politická diskriminace Moravy a Slezska <ref>{{Citace monografie| příjmení = Havlík
+'''Země''' (německy '''''Land''''', [[plurál]] '''''Länder''''') je v dějinách [[Česká republika|České republiky]] označení pro územní celky, které od [[středověk]]u do roku [[1948]] tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do [[18. století]] jádro [[země Koruny české|zemí Koruny české]], v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "'''České země'''" pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] a pozdějšího [[Vévodství slezské|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko (země České republiky)|Slezsko]], které je často označované jako ''České Slezsko'', přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do [[18. století]] součástí podstatně většího [[Slezsko|Slezska]], k němuž náleží území na jihozápadě moderního [[Polsko|Polska]], velice malá část [[Německo|německého]] [[Sasko|Saska]] a zcela nepatrné části [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] ''(tyto horské části připojeny k území ¨někdejšího [[Československo|Československa]] ke [[14. únor]]u [[1959]] při úpravě tehdejší [[Československo|československo]]-polské státní hranice)''. Od roku [[1348]] do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky [[země Koruny české|zemí Koruny české]], poté do roku [[1918]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní země habsburské monarchie]] a poté (v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Slezsko (země České republiky)|země Slezské]] - tří z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí]] [[Československo|Československa]]. V roce [[1928]] byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno a nahrazeno uměle vymezenými a centralistiky spravovanými kraji, nerespektujícími historicky vzniklé hranice zemí. Současně s tím započala ekonomická a společensko-politická diskriminace Moravy a Slezska <ref>{{Citace monografie| příjmení = Havlík
   | jméno = Lubomír E.
   | odkaz na autora =

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg|thumb|[[Země Koruny české]] ''(zde chybně označeny jako „Království České“)'' za [[Husitství|husitských válek]]]]
 [[Soubor:Böhmen_Mähren_Österreich_Schlesien.jpg|thumb|[[Čechy]], [[Morava]], [[Rakouské Slezsko]] - [[1892]], tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]]]
 '''Země''' (německy '''''Land''''', [[plurál]] '''''Länder''''') je v dějinách [[Česká republika|České republiky]] označení pro územní celky, které od [[středověk]]u do roku [[1948]] tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešního České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do [[18. století]] jádro [[země Koruny české|zemí Koruny české]], v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "'''České země'''" pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] a pozdějšího [[Vévodství slezské|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko (země České republiky)|Slezsko]], které je často označované jako ''České Slezsko'', přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do [[18. století]] součástí podstatně většího [[Slezsko|Slezska]], k němuž náleží území na jihozápadě moderního [[Polsko|Polska]], velice malá část [[Německo|německého]] [[Sasko|Saska]] a zcela nepatrné části [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] ''(tyto horské části připojeny k území moderní České republiky ke [[14. únor]]u [[1959]] při úpravě tehdejší [[Československo|československo]]-polské státní hranice)''. Od roku [[1348]] do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky [[země Koruny české|zemí Koruny české]], poté do roku [[1918]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní země habsburské monarchie]] a poté (v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Slezsko (země České republiky)|země Slezské]] - tří z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí]] [[Československo|Československa]]. V roce [[1928]] byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno a nahrazeno uměle vymezenými a centralistiky spravovanými kraji, nerespektujícími historicky vzniklé hranice zemí. Současně s tím započala ekonomická a společensko-politická diskriminace Moravy a Slezska <ref>{{Citace monografie| příjmení = Havlík
   | jméno = Lubomír E.

@@ Řádka 47: / Řádka 47: @@
 == Ke článku ==
-Článek z části čerpá z článku [[:cs:Země (Česko)|Země (Česko)]], uveřejněném na [http://cs.wikipedia.org českojazyčné Wikipedii] a jeho text je dostupný pod licencí [http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported], případně za dalších podmínek.
+''Článek z části čerpá z článku [[:cs:Země (Česko)|Země (Česko)]], uveřejněném na [http://cs.wikipedia.org českojazyčné Wikipedii] a jeho text je dostupný pod licencí [http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported], případně za dalších podmínek.''
 [[Kategorie:Historické země České republiky]]

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 [[Soubor:Böhmen_Mähren_Österreich_Schlesien.jpg|thumb|[[Čechy]], [[Morava]], [[Rakouské Slezsko]] - [[1892]], tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]]]
 [[File:Czech Rep. - Bohemia, Moravia and Silesia III.png|thumb|right|Česká republika a její tři historické země Čechy, Morava a Slezsko]]
-'''Země''' (německy '''''Land''''', [[plurál]] '''''Länder''''') je v dějinách [[Česká republika|České republiky]] označení pro územní celky, které od [[středověk]]u do roku [[1948]] tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešního České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do [[18. století]] jádro [[země Koruny české|zemí Koruny české]], v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "'''České země'''" pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] a pozdějšího [[Vévodství slezské|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko (země České republiky)|Slezsko]], které je často označované jako ''České Slezsko'', přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do [[18. století]] součástí podstatně většího [[Slezsko|Slezska]], k němuž náleží území na jihozápadě moderního [[Polsko|Polska]], velice malá část [[Německo|německého]] [[Sasko|Saska]] a zcela nepatrné části [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] ''(tyto horské části připojeny k území moderní České republiky ke [[14. únor]]u [[1959]] při úpravě tehdejší [[Československo|československo]]-polské státní hranice)''. Od roku [[1348]] do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky [[země Koruny české|zemí Koruny české]], poté do roku [[1918]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní země habsburské monarchie]] a poté (v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Slezsko (země České republiky)|země Slezské]] - tří z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí]] [[Československo|Československa]]. V roce [[1928]] byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno. Po zrušení zemského uspořádání jsou jednotlivé země vnímány jako historické a kulturní celky. Současná podoba vnitřního politicko-geografického členění České republiky historickým zemím neodpovídá a hranice jednotlivých krajů historické hranice Čech, Moravy a Slezska nerespektují. Na řadě míst již nejsou zemské hranice respektovány ani hranicemi současných [[obec|obcí]] či [[katastrální území|katastrálních území]].
+'''Země''' (německy '''''Land''''', [[plurál]] '''''Länder''''') je v dějinách [[Česká republika|České republiky]] označení pro územní celky, které od [[středověk]]u do roku [[1948]] tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešního České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do [[18. století]] jádro [[země Koruny české|zemí Koruny české]], v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "'''České země'''" pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] a pozdějšího [[Vévodství slezské|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko (země České republiky)|Slezsko]], které je často označované jako ''České Slezsko'', přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do [[18. století]] součástí podstatně většího [[Slezsko|Slezska]], k němuž náleží území na jihozápadě moderního [[Polsko|Polska]], velice malá část [[Německo|německého]] [[Sasko|Saska]] a zcela nepatrné části [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] ''(tyto horské části připojeny k území moderní České republiky ke [[14. únor]]u [[1959]] při úpravě tehdejší [[Československo|československo]]-polské státní hranice)''. Od roku [[1348]] do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky [[země Koruny české|zemí Koruny české]], poté do roku [[1918]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní země habsburské monarchie]] a poté (v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Slezsko (země České republiky)|země Slezské]] - tří z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí]] [[Československo|Československa]]. V roce [[1928]] byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno a nahrazeno uměle vymezenými a centralistiky spravovanými kraji, nerespektujícími historicky vzniklé hranice zemí. Současně s tím započala ekonomická a společensko-politická diskriminace Moravy a Slezska <ref>{{Citace monografie| příjmení = Havlík
 == Země ==

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 == Autonomie a institucionální podoba zemí ==
 Jednotlivé české země měly od středověku do roku [[1918]] různou míru [[autonomie]]. Každá z těchto tří zemí měla do první světové války obvykle v čele vlastní legislativní orgán
-[[Zemský sněm (historický)|zemský sněm]] (od druhé poloviny [[19. století]] již volený), které vytvářely zemské [[zákon (právo)|zákony]] a výkonný orgán nazývaný [[zemský výbor]]. Dále měly vlastní zemskou [[ústava|ústavu]] zvanou [[zemská zřízení|zemské zřízení]]. Zemské sněmy od doby pozdního středověku do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] volily [[panovník]]a. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava měla jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a Rudolfa II. Morava měla i jiného panovníka než Čechy během okupace švédskými [[Torstenson]]ovými vojáky. Okupace Moravy trvala téměř 20 let. Nejvyšší autonomii v rámci Habsburské monarchie měly jednotlivé země v krátkém období od roku [[1619]] do bitvy na Bílé hoře v listopadu [[1620]], kdy se tehdejší soustátí [[Země Koruny české]] přetvářelo v  [[konfederace|konfederaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/snemy/konfeder.htm Ústava konfederace stavů zemí Koruny české z roku 1619]</ref>. Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|obnoveného zřízení zemského]] omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Od roku [[1850]] bylo v každé z těchto tří zemí zřízeno zemské místodržitelství, v jehož čele stál jmenovaný [[zemský místodržitel]]. Tento úřad měl dalekosáhlé kompetence a byl zodpovědný i za vydávání zemských zákoníků.
+[[Zemský sněm (historický)|zemský sněm]] (od druhé poloviny [[19. století]] již volený), které vytvářely zemské [[zákon (právo)|zákony]] a výkonný orgán nazývaný [[zemský výbor]]. Dále měly vlastní zemskou [[ústava|ústavu]] zvanou [[zemská zřízení|zemské zřízení]]. Zemské sněmy od doby pozdního středověku do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] volily [[panovník]]a. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava měla jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a Rudolfa II. Morava měla i jiného panovníka než Čechy během okupace švédskými [[Torstenson]]ovými vojáky. Okupace Moravy trvala téměř 20 let. Nejvyšší autonomii v rámci Habsburské monarchie měly jednotlivé země v krátkém období od roku [[1619]] do bitvy na Bílé hoře v listopadu [[1620]], kdy se tehdejší soustátí [[Země Koruny české]] přetvářelo v  [[konfederace|konfederaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/snemy/konfeder.htm Ústava Konfederace stavů zemí Koruny české z roku 1619]</ref>. Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|obnoveného zřízení zemského]] omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Od roku [[1850]] bylo v každé z těchto tří zemí zřízeno zemské místodržitelství, v jehož čele stál jmenovaný [[zemský místodržitel]]. Tento úřad měl dalekosáhlé kompetence a byl zodpovědný i za vydávání zemských zákoníků.
 == Zemské hranice ==