Březová nad Svitavou
| Březová nad Svitavou | |
|---|---|
celkový pohled ze silnice směrem na Svitavy | |
|
znakvlajka | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0533 505145 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Svitavy (CZ0533) |
| obec s rozšířenou působností: | Svitavy |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava + Čechy |
| katastrální výměra: | 12,70 km² |
| počet obyvatel: | 1765 (k 1.1.2011) |
| zeměpisná šířka: | {{{zem.šíř}}} |
| zeměpisná délka: | {{{zem.dél}}} |
| nadmořská výška: | 383 m |
| PSČ: | 569 02 |
| zákl. sídelní jednotky: | 5 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Březová nad Svitavou Moravské náměstí 1 569 02 Březová nad Svitavou |
| starosta / starostka: | Mgr. Martin Kiss |
| Oficiální web: http://www.brezova.cz E-mail: posta@brezova.cz
| |
Březová nad Svitavou (německy Brüsau)[1] je malé město po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v Pardubickém kraji v okrese Svitavy. V současné době má katastrální výměru 1270 hektarů a 1456 obyvatel. Městem protéká řeka Svitava, která zde zčásti tvoří původní hranici Čech a Moravy. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.
Obsah
Historie
Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež vlastnilo biskupství olomoucké. 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno - Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci), v letech 1976 - 1990 náleželo celé území Březové nad Svitavou k Brněnci[2]
Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali.[3] Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.
Členění města
Území města se člení na 5 katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ):
- Březová nad Svitavou
- Česká Dlouhá
- Moravská Dlouhá
- Muzlov
- Zářečí nad Svitavou (územně identická ZSJ nese název Zářečí)
Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.
Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.
Rekonstrukční mapy zemské hranice Čech a Moravy, vztahující se k území města
Rekonstrukce zemské hranice Čech a Moravy podél hranice mezi Muzlovem a Banínem - jižní úsek
Rekonstrukce zemské hranice Čech a Moravy podél hranice mezi Muzlovem a Českou Dlouhou
Rekonstrukce zemské hranice Čech a Moravy podél západní hranice střední části k. ú. Březová nad Svitavou
Rekostrukce zemské hranice Čech a Moravy na jihozápadě města Březová nad Svitavou a na severu obce Brněnec
Vodní zdroj
Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911 - 1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.
Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Bartoloměje - barokní kostel původně ze 13. století.
- Zajímavé historické portály dveří a vrat domů např. čp. 40 na náměstí z roku 1837, čp. 384 z roku 1851, čp. 41 z roku 1863.
- Čertovy díry
- Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 m a vyhlídkou ve výšce 15 m. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti p. Zdeňka Svěráka dne 17.6.2007. Nadmořská výška : 476 m n. m. (pata rozhledny), 496 m n. m. (vrchol rozhledny).[4]
Významní rodáci
- Karel Kořistka (1825–1906) - profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT.
Externí odkazy
Reference
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau
- ↑ KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115. (čeština)
- ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
- ↑ informační tabule u rozhledny
Ke stránce
Tato stránka (článek či šablona) z části čerpá z následující verze stránky Březová nad Svitavou, uveřejněné na českojazyčné Wikipedii nebo je z českojazyčné Wikipedie plně převzatá, ale není vyloučeno, že později došlo k jejím úpravám. Text stránky je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Výše zmíněná licence, jakož i podmínky užití se však nevztahují na některé zde případně zveřejněné mapy, pokud nepocházejí ze serverů Wikipedie. Pro ty může platit zcela odlišná licence a nebyly součástí původní stránky na českojazyčné Wikipedii.
