Původ zeměpisných názvů v Čechách na Moravě a ve Slezsku

Názvy vyplývají z jazyka užívaného místně v době vzniku názvu a dále doby, kdy vznikly. Jejich etymologický vývoj souvisí do značné míry s důležitostí pojmenování, kontinuitou užívání, změnami v písmu, jazyce a pravopisu, exonymními vlivy. Dalšími faktory jsou změny nařízené vládní či jinou autoritou. Ty jsou typické pro období změn a často měly oslavit aktuálně uznávanou osobnost či ji naopak vymazat z povědomí. Takové nepřirozené změny jsou typické také pro snahu "očistit" jazyk od exonymních prvků a nářečních tvarů. Tento proces započal v 19. století a zcela propukl ve století 20. Jazykovou "očistou" prošlo spoustu zeměpisných názvů především v oblastech dříve jazykově smíšených a nářečně vyhraněných. Z těchto změn čiší jazykový šovinismus typický pro první polovinu 20. století.

Zeměpisné názvy lze obecně rozdělit na

• odvozené - vycházejí z jiných zeměpisných názvů v místopisu, jsou součástí funkce takového názvu.

a

• originální - jsou názvy prapůvodní a jejich původ nelze zdůvodnit či dohledat. Pronikají naopak do ostatních místních názvů jako rozlišovače při shodných názvech typicky u obcí.