Původ zeměpisných názvů v Čechách na Moravě a ve Slezsku: Porovnání verzí
Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
(Založena nová stránka: Názvy vyplývají z jazyka užívaného místně v době vzniku názvu a dále doby, kdy vznikly. Jejich etymologický vývoj souvisí do značné míry s důležitost…) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
Názvy vyplývají z jazyka užívaného místně v době vzniku názvu a dále doby, kdy vznikly. Jejich etymologický vývoj souvisí do značné míry s důležitostí pojmenování, kontinuitou užívání, změnami v písmu, jazyce a pravopisu, exonymními vlivy. Dalšími faktory jsou změny nařízené vládní či jinou autoritou. Ty jsou typické pro období změn a často měly oslavit aktuálně uznávanou osobnost či ji naopak vymazat z povědomí. Takové nepřirozené změny jsou typické také pro snahu "očistit" jazyk od exonymních prvků a nářečních tvarů. Tento proces započal v 19. století a zcela propukl ve století 20. Jazykovou "očistou" prošlo spoustu zeměpisných názvů především v oblastech dříve jazykově smíšených a nářečně vyhraněných. Z těchto změn čiší jazykový šovinismus typický pro první polovinu 20. století. | Názvy vyplývají z jazyka užívaného místně v době vzniku názvu a dále doby, kdy vznikly. Jejich etymologický vývoj souvisí do značné míry s důležitostí pojmenování, kontinuitou užívání, změnami v písmu, jazyce a pravopisu, exonymními vlivy. Dalšími faktory jsou změny nařízené vládní či jinou autoritou. Ty jsou typické pro období změn a často měly oslavit aktuálně uznávanou osobnost či ji naopak vymazat z povědomí. Takové nepřirozené změny jsou typické také pro snahu "očistit" jazyk od exonymních prvků a nářečních tvarů. Tento proces započal v 19. století a zcela propukl ve století 20. Jazykovou "očistou" prošlo spoustu zeměpisných názvů především v oblastech dříve jazykově smíšených a nářečně vyhraněných. Z těchto změn čiší jazykový šovinismus typický pro první polovinu 20. století. | ||
| − | Zeměpisné názvy lze obecně rozdělit na | + | Zeměpisné názvy obcí lze obecně rozdělit na |
| − | * odvozené - vycházejí z jiných zeměpisných názvů v místopisu, jsou součástí funkce takového názvu. | + | * odvozené - vycházejí z jiných zeměpisných názvů v místopisu, jsou součástí funkce takového názvu. Funkcí v takovém názvu jsou například slova brod, ústí, hradiště, ves, město, les, mýto, a také méně známá lhota, bytyška, kynice. Odvozené názvy bývají víceslovné, někdy však splývají částečným zkomolením v jedno slovo. Příkladem budiž Poděbrady zde došlo ke zkomolení a sloučení původně dvouslovného názvu, který byl odvozen od vodního brodu[http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=21&Itemid=37]. Názvy bývají často komoleny, ale jejich etymologii zhruba dohledat lze, vzhledem k tomu, že ke změnám docházelo průběžně a k porovnání je k dispozici celá škála užívaných názvů od prvních zmíněných. |
| + | |||
a | a | ||
| − | * originální - jsou názvy prapůvodní a jejich původ nelze zdůvodnit či dohledat. Pronikají naopak do ostatních místních názvů jako rozlišovače při shodných názvech typicky u obcí. | + | * originální - jsou to názvy prapůvodní a jejich původ nelze zdůvodnit či dohledat. Pronikají naopak do ostatních místních názvů jako rozlišovače při shodných názvech typicky u obcí. Originální názvy mohou mít svůj původ odvozen od zakladatelova jména či jeho přání. Jakékoliv hledání původu názvu je však často jen spekulací. |
Aktuální verze z 26. 11. 2012, 22:24
Názvy vyplývají z jazyka užívaného místně v době vzniku názvu a dále doby, kdy vznikly. Jejich etymologický vývoj souvisí do značné míry s důležitostí pojmenování, kontinuitou užívání, změnami v písmu, jazyce a pravopisu, exonymními vlivy. Dalšími faktory jsou změny nařízené vládní či jinou autoritou. Ty jsou typické pro období změn a často měly oslavit aktuálně uznávanou osobnost či ji naopak vymazat z povědomí. Takové nepřirozené změny jsou typické také pro snahu "očistit" jazyk od exonymních prvků a nářečních tvarů. Tento proces započal v 19. století a zcela propukl ve století 20. Jazykovou "očistou" prošlo spoustu zeměpisných názvů především v oblastech dříve jazykově smíšených a nářečně vyhraněných. Z těchto změn čiší jazykový šovinismus typický pro první polovinu 20. století.
Zeměpisné názvy obcí lze obecně rozdělit na
- odvozené - vycházejí z jiných zeměpisných názvů v místopisu, jsou součástí funkce takového názvu. Funkcí v takovém názvu jsou například slova brod, ústí, hradiště, ves, město, les, mýto, a také méně známá lhota, bytyška, kynice. Odvozené názvy bývají víceslovné, někdy však splývají částečným zkomolením v jedno slovo. Příkladem budiž Poděbrady zde došlo ke zkomolení a sloučení původně dvouslovného názvu, který byl odvozen od vodního brodu[1]. Názvy bývají často komoleny, ale jejich etymologii zhruba dohledat lze, vzhledem k tomu, že ke změnám docházelo průběžně a k porovnání je k dispozici celá škála užívaných názvů od prvních zmíněných.
a
- originální - jsou to názvy prapůvodní a jejich původ nelze zdůvodnit či dohledat. Pronikají naopak do ostatních místních názvů jako rozlišovače při shodných názvech typicky u obcí. Originální názvy mohou mít svůj původ odvozen od zakladatelova jména či jeho přání. Jakékoliv hledání původu názvu je však často jen spekulací.
