Radiměř: Porovnání verzí

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
Přejít na: navigace, hledání
(→‎Česká Radiměř)
Řádka 110: Řádka 110:
  
 
=== Česká Radiměř ===
 
=== Česká Radiměř ===
−
K České Radiměři náleží jižní polovina zástavby obce včetně zdejší kaple Svatého Josefa. Dříve zde existovalo 8 vodních mlýnů.
+
K České Radiměři náleží jižní polovina zástavby obce včetně obou zdejších kaplí, jimiž jsou kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple Svatého Josefa. Dříve zde existovalo 8 vodních mlýnů.
 
{{Pahýl část}}
 
{{Pahýl část}}
  

Verze z 7. 1. 2013, 19:55

Radiměř
[[{{{obrázek}}}|254px|Radiměř]]

Radiměř – znak

znak

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0533 578657
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Svitavy (CZ0533)
obec s rozšířenou působností: {{{obec s rozšířenou působností}}}
pověřená obec: Svitavy
historická země: Čechy + Morava
(do r. 1512 jen Čechy)[1]
katastrální výměra: 2,857 km²
počet obyvatel: 1099 (3. 7. 2006)
zeměpisné souřadnice: 49° 41′ 40″ s. š., 16° 25′ 54″ v. d.

nadmořská výška: {{{nadmořská výška}}} m
PSČ: 569 07
zákl. sídelní jednotky: {{{počet zsj}}}
části obce: {{{počet částí}}}
katastrální území: {{{počet katastrálních území}}}
adresa obecního úřadu: Radiměř 167
56907 Radiměř
starosta / starostka: Roman Satrapa
Oficiální web: http://www.radimer.net
E-mail: obec@radimer.net

Radiměř (Česká republika)
Red pog.png
Radiměř, Česká republika
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Radiměř (německy Rothmühl)[2] je obec rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. V obci žije 1154 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 2,86 km². Obec je součástí mikroregionu Svitavsko. Na severozápadě katastru obce se nachází největší část areálu vojenského zařízení Květná. Naopak na severovýchodě katastru obce se nachází samota Nový Svět.

Historická zemská hranice Čech a Moravy

Historická zemská hranice Čech a Moravy podélně rozděluje celou obec, procházejíc její zástavbou od západního konce k východnímu konci, na dvě části, které byly dříve samostatnými obcemi: vesnici Českou Radiměř a bývalý městys Moravskou Radiměř. Průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný, ale část této hranice je tvořena některými úseky zdejšího Radiměřského potoka (dříve zvaný též Mlýnský potok), zatímco jinde tvoří hranici silnice nebo se hranice klikatí mezi domy, či některý dokonce rozděluje. Zajímavostí je, že hranice prochází i budovou zdejší základní školy, vzniklé přestavbou roku 1908. Původně tato budova měla dvě čísla popisná, jimž byly čísla 112 (pro českou část) a 113 (pro moravskou část)[3]. Uvádí se, že ve dvou třídách se žáci nacházeli v Čechách, ale učitel již na Moravě [4]. Příslušnost konkrétního domu se poznala podle cedulky s číslem popisným, přičemž v České Radiměři se jednalo o bílé cedulky s černými čísly, zatímco v Moravské Radiměři o černé cedulky s bílými čísly [5]. V současnosti je již v celé obci jednotné číslování domů a tudíž již nelze podle cedulek poznat zemskou příslušnost jednotlivých domů.

Historie

První listinná zmínka je z roku 1291 (Radmels), kdy se území obce nacházelo na svojanovském panství – tehdy opět v majetku krále (mezi lety 1281–90 panství patřilo Záviši z Falkenštejna). Původně to byla obec ležící v Čechách. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou lokací řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby Přemysla Otakara II., který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora Konráda z Limberka (Lewendorfu). V rozporu s vůlí Karla IV., který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským pánům z Boskovic. R. 1437 však Zikmund Lucemburský svojanovské panství přiřkl své ženě, Barboře Celské. V průběhu staletí se hranice Čech a Moravy drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku 1512 byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část (Česká Radiměř[6]) zůstala v Čechách, kdežto severní část (Moravská Radiměř[7]) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala městysem. Obě obce však náležely do stejné církevní provincie, jíž byla a dodnes je Moravská církevní provincie. Zároveň měly obě obce také společné školy. V obou obcích existovalo dříve celkem 14 vodních mlýnů [8]. Po Mnichovu byly obě obce roku 1939 sloučeny[9], po osvobození však ošlo roku 1945 k opětovnému rozdělení. K 17. prosinci 1950 došlo ke druhému a tentokrát již definitivnímu sloučení obou obcí [10]. Roku 1952 došlo i ke sloučení obou osad v jeden celek s jednotnou řadou čísel popisných] [11]. Jednotné katastrální území bylo vytvořeno při obnově katastrálního operátu v letech 1973–76, přičemž roku 1973 došlo k úpravě katastrální hranice s Hradcem nad Svitavou[12].

Česká Radiměř

K České Radiměři náleží jižní polovina zástavby obce včetně obou zdejších kaplí, jimiž jsou kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple Svatého Josefa. Dříve zde existovalo 8 vodních mlýnů.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Bylo by do budoucna vhodné ji patřičně rozšířit.

Moravská Radiměř

K Moravské Radiměři náleží severní polovina zástavby obce včetně samoty Nového Světa a zdejšího farního kostela Svaté Anny, který je dominantou obce. Dále se na území Moravské Radiměře nachází radiměřská část vojenského zažízení Květná. Dříve zde existovalo 6 vodních mlýnů. Jakožto městys měla Moravská Radiměř právo dvakrát za rok pořádat trhy [13].

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Bylo by do budoucna vhodné ji patřičně rozšířit.

Reference

  1. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Svazek 4. Praha : Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8. Heslo Moravská Radiměř (Radiměř), s. 110–112.  
  2. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. Kapitola O historii budovy školy ve středu obce, s. 325.  
  3. ↑ MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola O historii budovy školy ve středu obce, s. 122. (čeština) 
  4. ↑ MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Dědičné statky Česká Radiměř od Aloise Steise, s. 156. (čeština) 
  5. ↑ MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Obraz vesnice, s. 15. (čeština) 
  6. ↑ k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [1]
  7. ↑ k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [2]
  8. ↑ MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Radiměřské mlýny, s. 189 - 194. (čeština) 
  9. ↑ www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" (německy)
  10. ↑ Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354
  11. ↑ ŠTĚPÁN MLEZIVA, KAREL KUČA, Jiří. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Katalogová část - heslo Radiměř, s. 603. (čeština) 
  12. ↑ Úřední dopis z katastrálního pracoviště ve Svitavách, obsahující mimo jiné informace vztahující ke sloučení obou radiměřských katastrů a úpravám hranic s Hradcem nad Svitavou
  13. ↑ MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Výroční trhy v Radiměři, s. 287. (čeština) 

Související články

Externí odkazy

Ke stránce

Tato stránka (článek či šablona) z části čerpá z následující verze stránky Radiměř, uveřejněné na českojazyčné Wikipedii nebo je z českojazyčné Wikipedie plně převzatá, ale není vyloučeno, že později došlo k jejím úpravám. Text stránky je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Výše zmíněná licence, jakož i podmínky užití se však nevztahují na některé zde případně zveřejněné mapy, pokud nepocházejí ze serverů Wikipedie. Pro ty může platit zcela odlišná licence a nebyly součástí původní stránky na českojazyčné Wikipedii.

Citováno z „http://www.bomosil.eu/index.php?title=Radiměř&oldid=1145“