Radiměř: Porovnání verzí

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
Přejít na: navigace, hledání
(Historie)
Řádka 48: Řádka 48:
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
První listinná zmínka je z roku [[1291]] (''Radmels''), kdy se území obce nacházelo na [[Svojanov (hrad)|svojanovském]] panství – tehdy opět v majetku [[Václav II.|krále]] (mezi lety [[1281]]–[[1290|90]] panství patřilo [[Záviš z Falkenštejna|Záviši z Falkenštejna]]). Původně to byla obec ležící v [[Čechy|Čechách]]. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou [[lokace|lokací]] řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora [[Konrád z Limberka|Konráda z Limberka]] (Lewendorfu). V rozporu s vůlí [[Karel IV.|Karla IV.]], který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským [[Boskovicové|pánům z Boskovic]]. R. [[1437]] však [[Zikmund Lucemburský]] svojanovské panství přiřkl své ženě, [[Barbora Celjská|Barboře Celské]]. V průběhu staletí se hranice Čech a [[Morava|Moravy]] drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku [[1512]] byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část ('''Česká Radiměř'''<ref>k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0957-1VP_025.jpg]</ref>) zůstala v Čechách, kdežto severní část ('''Moravská Radiměř'''<ref>k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/ciom/_cio_vp/m1865-1VP_025.jpg]</ref>) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala [[městys]]em. Katastry těchto obcí hraničily na [[Radiměřský potok|Radiměřském potoce]], jehož úseky (ale nikoliv celý tok) tu tvoří zároveň i historickou zemskou hranici Čech a Moravy. K zajímavostem této hranice patří i fakt, že prochází skrz budovu zdejší základní školy. Obě obce však náležely do stejné [[církevní provincie]], jíž byla a dodnes je [[Moravská církevní provincie]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] byly obě obce roku [[1939]] sloučeny<ref>[http://www.zwittau.de/orte/rothmuehl/rothmuehl.htm www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" ''(německy)'']</ref>, po [[osvobození Československa|osvobození]] došlo roku [[1945]] k opětovnému rozdělení. K [[17. prosinec|17. prosinci]] [[1950]] došlo ke druhému a tentokrát již definitivnímu sloučení obou obcí.<ref>Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354</ref> Roku [[1952]] došlo i ke sloučení obou [[část obce|osad]] v jeden celek s jednotnou řadou [[číslo popisné|čísel popisných]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Štěpán Mleziva, Karel Kuča  
+
První listinná zmínka je z roku [[1291]] (''Radmels''), kdy se území obce nacházelo na [[Svojanov (hrad)|svojanovském]] panství – tehdy opět v majetku [[Václav II.|krále]] (mezi lety [[1281]]–[[1290|90]] panství patřilo [[Záviš z Falkenštejna|Záviši z Falkenštejna]]). Původně to byla obec ležící v [[Čechy|Čechách]]. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou [[lokace|lokací]] řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora [[Konrád z Limberka|Konráda z Limberka]] (Lewendorfu). V rozporu s vůlí [[Karel IV.|Karla IV.]], který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským [[Boskovicové|pánům z Boskovic]]. R. [[1437]] však [[Zikmund Lucemburský]] svojanovské panství přiřkl své ženě, [[Barbora Celjská|Barboře Celské]]. V průběhu staletí se hranice Čech a [[Morava|Moravy]] drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku [[1512]] byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část ('''Česká Radiměř'''<ref>k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0957-1VP_025.jpg]</ref>) zůstala v Čechách, kdežto severní část ('''Moravská Radiměř'''<ref>k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/ciom/_cio_vp/m1865-1VP_025.jpg]</ref>) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala [[městys]]em. Katastry těchto obcí hraničily na [[Radiměřský potok|Radiměřském potoce]], jehož úseky (ale nikoliv celý tok) tu tvoří zároveň i historickou zemskou hranici Čech a Moravy. K zajímavostem této hranice patří i fakt, že prochází skrz budovu zdejší základní školy. Obě obce však náležely do stejné [[církevní provincie]], jíž byla a dodnes je [[Moravská církevní provincie]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] byly obě obce roku [[1939]] sloučeny<ref>[http://www.zwittau.de/orte/rothmuehl/rothmuehl.htm www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" ''(německy)'']</ref>, po [[osvobození Československa|osvobození]] však ošlo roku [[1945]] k opětovnému rozdělení. K [[17. prosinec|17. prosinci]] [[1950]] došlo ke druhému a tentokrát již definitivnímu sloučení obou obcí.<ref>Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354</ref> Roku [[1952]] došlo i ke sloučení obou [[část obce|osad]] v jeden celek s jednotnou řadou [[číslo popisné|čísel popisných]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Štěpán Mleziva, Karel Kuča  
 
  | jméno = Jiří
 
  | jméno = Jiří
 
  | odkaz na autora =  
 
  | odkaz na autora =  

Verze z 2. 1. 2013, 02:31

Radiměř
[[{{{obrázek}}}|254px|Radiměř]]

Radiměř – znak

znak

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0533 578657
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Svitavy (CZ0533)
obec s rozšířenou působností: {{{obec s rozšířenou působností}}}
pověřená obec: Svitavy
historická země: Čechy + Morava
(do r. 1512 jen Čechy)[1]
katastrální výměra: 2,857 km²
počet obyvatel: 1099 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: {{{nadmořská výška}}} m
PSČ: 569 07
zákl. sídelní jednotky: {{{počet zsj}}}
části obce: {{{počet částí}}}
katastrální území: {{{počet katastrálních území}}}
adresa obecního úřadu: Radiměř 167
56907 Radiměř
starosta / starostka: Roman Satrapa
Oficiální web: http://www.radimer.net
E-mail: obec@radimer.net

Radiměř (Česká republika)
Red pog.png
Radiměř, Česká republika
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Radiměř (německy Rothmühl)[2] je obec rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. V obci žije 1154 obyvatel a její katastrální územírozlohu 2,86 km². Obec je součástí mikroregionu Svitavsko. Na severozápadě katastru obce se nachází největší část areálu vojenského zařízení Květná.

Historie

První listinná zmínka je z roku 1291 (Radmels), kdy se území obce nacházelo na svojanovském panství – tehdy opět v majetku krále (mezi lety 128190 panství patřilo Záviši z Falkenštejna). Původně to byla obec ležící v Čechách. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou lokací řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby Přemysla Otakara II., který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora Konráda z Limberka (Lewendorfu). V rozporu s vůlí Karla IV., který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským pánům z Boskovic. R. 1437 však Zikmund Lucemburský svojanovské panství přiřkl své ženě, Barboře Celské. V průběhu staletí se hranice Čech a Moravy drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku 1512 byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část (Česká Radiměř[3]) zůstala v Čechách, kdežto severní část (Moravská Radiměř[4]) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala městysem. Katastry těchto obcí hraničily na Radiměřském potoce, jehož úseky (ale nikoliv celý tok) tu tvoří zároveň i historickou zemskou hranici Čech a Moravy. K zajímavostem této hranice patří i fakt, že prochází skrz budovu zdejší základní školy. Obě obce však náležely do stejné církevní provincie, jíž byla a dodnes je Moravská církevní provincie. Po Mnichovu byly obě obce roku 1939 sloučeny[5], po osvobození však ošlo roku 1945 k opětovnému rozdělení. K 17. prosinci 1950 došlo ke druhému a tentokrát již definitivnímu sloučení obou obcí.[6] Roku 1952 došlo i ke sloučení obou osad v jeden celek s jednotnou řadou čísel popisných[7]. Jednotné katastrální území bylo vytvořeno při obnově katastrálního operátu v letech 197376, přičemž roku 1973 došlo k úpravě katastrální hranice s Hradcem nad Svitavou[8].

Česká Radiměř

Moravská Radiměř

Reference

  1. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Svazek 4. Praha : Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8. Heslo Moravská Radiměř (Radiměř), s. 110–112.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 325.  
  3. k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [1]
  4. k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [2]
  5. www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" (německy)
  6. Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354
  7. ŠTĚPÁN MLEZIVA, KAREL KUČA, Jiří. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Katalogová část - heslo Radiměř, s. 603. (čeština) 
  8. Úřední dopis z katastrálního pracoviště ve Svitavách, obsahující mimo jiné informace vztahující ke sloučení obou radiměřských katastrů a úpravám hranic s Hradcem nad Svitavou

Související články

Externí odkazy

Ke stránce

Tato stránka (článek či šablona) z části čerpá z následující verze stránky Radiměř, uveřejněné na českojazyčné Wikipedii nebo je z českojazyčné Wikipedie plně převzatá, ale není vyloučeno, že později došlo k jejím úpravám. Text stránky je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Výše zmíněná licence, jakož i podmínky užití se však nevztahují na některé zde případně zveřejněné mapy, pokud nepocházejí ze serverů Wikipedie. Pro ty může platit zcela odlišná licence a nebyly součástí původní stránky na českojazyčné Wikipedii.