Radiměř: Porovnání verzí

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
Přejít na: navigace, hledání
(Historie)
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 41: Řádka 41:
 
  | rok = 2004
 
  | rok = 2004
 
  | počet stran = 1144
 
  | počet stran = 1144
  | kapitola =  
+
  | kapitola = O historii budovy školy ve středu obce
 
  | strany = 325
 
  | strany = 325
 
  | isbn = 80-200-1225-7
 
  | isbn = 80-200-1225-7
 
  | jazyk =  
 
  | jazyk =  
}}</ref> je [[obec]] rozkládající se po obou stranách historické [[Česko-moravská hranice|česko-moravské zemské hranice]], v [[okres Svitavy|okrese Svitavy]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. V obci žije 1154 obyvatel a její [[katastrální území]] má [[rozloha|rozlohu]] 2,86&nbsp;km². Obec je součástí [[Mikroregion Svitavsko|mikroregionu Svitavsko]]. Na severozápadě katastru obce se nachází největší část areálu [[vojenské zařízení|vojenského zařízení]] [[VZ Květná|Květná]].
+
}}</ref> je [[obec]] rozkládající se po obou stranách historické [[Česko-moravská hranice|česko-moravské zemské hranice]], v [[okres Svitavy|okrese Svitavy]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. V obci žije 1154 obyvatel a její [[katastrální území]] má [[rozloha|rozlohu]] 2,86&nbsp;km². Obec je součástí [[Mikroregion Svitavsko|mikroregionu Svitavsko]]. Na severozápadě katastru obce se nachází největší část přísně střeženého areálu muničního skladu Květná. Naopak na severovýchodě katastru obce se nachází samota Nový Svět.
 +
 
 +
== Historická zemská hranice Čech a Moravy ==
 +
Historická zemská hranice Čech a Moravy podélně rozděluje celou obec, procházejíc její zástavbou od západního konce k východnímu konci, na dvě části, které byly dříve samostatnými obcemi: vesnici '''Českou Radiměř''' a bývalý [[městys]] '''Moravskou Radiměř'''. Průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný, ale část této hranice je tvořena některými úseky zdejšího [[Radiměřský potok|Radiměřského potoka]] ''(dříve zvaný též Mlýnský potok)'', zatímco jinde tvoří hranici silnice nebo se hranice klikatí mezi domy, či některý dokonce rozděluje. Zajímavostí je, že hranice prochází i budovou zdejší základní školy, vzniklé přestavbou roku [[1908]]. Původně tato budova měla dvě čísla popisná, jimž byly čísla 112 ''(pro českou část)'' a 113 ''(pro moravskou část)''<ref>{{Citace monografie| příjmení = Mauer
 +
| jméno = Karel
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Kronika České a Moravské Radiměře
 +
| vydavatel = František Šalé - ALBERT
 +
| místo = Olomouc
 +
| rok = 2008
 +
| isbn = 978-80-7326-134-4
 +
| kapitola = O historii budovy školy ve středu obce
 +
| strany = 122
 +
| jazyk = čeština
 +
}}</ref>. Uvádí se, že ve dvou třídách se žáci nacházeli v Čechách, ale učitel již na Moravě <ref>{{Citace monografie| příjmení = Mauer
 +
| jméno = Karel
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Kronika České a Moravské Radiměře
 +
| vydavatel = František Šalé - ALBERT
 +
| místo = Olomouc
 +
| rok = 2008
 +
| isbn = 978-80-7326-134-4
 +
| kapitola = Dědičné statky Česká Radiměř od Aloise Steise
 +
| strany = 156
 +
| jazyk = čeština
 +
}}</ref>. Příslušnost konkrétního domu se poznala podle cedulky s [[číslo popisné|číslem popisným]]. První číslování domů se v obou obcích uskutečnilo roku [[1770]], přičemž se v obou obcích použila u každého domu dvojice dřevěných tabulek: v České Radiměři s červenými čísly, v Moravské Radiměři s černými čísly <ref>{{Citace monografie| příjmení = Mauer
 +
| jméno = Karel
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Kronika České a Moravské Radiměře
 +
| vydavatel = František Šalé - ALBERT
 +
| místo = Olomouc
 +
| rok = 2008
 +
| isbn = 978-80-7326-134-4
 +
| kapitola = Ze zápisků učitele Johanna Franze Josefa Weise
 +
| strany = 270
 +
| jazyk = čeština
 +
}}</ref>. Roku [[1890]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Mauer
 +
| jméno = Karel
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Kronika České a Moravské Radiměře
 +
| vydavatel = František Šalé - ALBERT
 +
| místo = Olomouc
 +
| rok = 2008
 +
| isbn = 978-80-7326-134-4
 +
| kapitola = Ze zápisků učitele Johanna Franze Josefa Weise
 +
| strany = 270
 +
| jazyk = čeština
 +
}}</ref> bylo provedeno nové číslování domů v obou obcích, přičemž se v České Radiměři použily bílé cedulky s černými čísly, zatímco v Moravské Radiměři černé cedulky s bílými čísly <ref>{{Citace monografie| příjmení = Mauer
 +
| jméno = Karel
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Kronika České a Moravské Radiměře
 +
| vydavatel = František Šalé - ALBERT
 +
| místo = Olomouc
 +
| rok = 2008
 +
| isbn = 978-80-7326-134-4
 +
| kapitola = Obraz vesnice
 +
| strany = 15
 +
| jazyk = čeština
 +
}}</ref>. V současnosti je již v celé obci jednotné číslování domů a tudíž již nelze podle cedulek poznat zemskou příslušnost jednotlivých domů.
 +
 
 +
<gallery>
 +
Soubor:Klad listu rekonstrukcni mapy zemske hranice Cech a Moravy v Radimeri.jpg|Klad listů rekonstrukční mapy zemské hranice [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] v Radiměři
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy mezi Hradcem nad Svitavou a Radimeri.jpg|'''List 1'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 2.jpg|'''List 2'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 3.jpg|'''List 3'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 4.jpg|'''List 4'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 5.jpg|'''List 5'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 6.jpg|'''List 6'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 7.jpg|'''List 7'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 8.jpg|'''List 8'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 9.jpg|'''List 9'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 10.jpg|'''List 10'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy v Radimeri 11.jpg|'''List 11'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy na hranici Radimere a Pomezi jih.jpg|'''List 12'''
 +
Soubor:Zemska hranice Cech a Moravy na hranici Radimere a Pomezi sever.jpg|'''List 13'''
 +
</gallery>
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
První listinná zmínka je z roku [[1291]] (''Radmels''), kdy se území obce nacházelo na [[Svojanov (hrad)|svojanovském]] panství – tehdy opět v majetku [[Václav II.|krále]] (mezi lety [[1281]]–[[1290|90]] panství patřilo [[Záviš z Falkenštejna|Záviši z Falkenštejna]]). Původně to byla obec ležící v [[Čechy|Čechách]]. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou [[lokace|lokací]] řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora [[Konrád z Limberka|Konráda z Limberka]] (Lewendorfu). V rozporu s vůlí [[Karel IV.|Karla IV.]], který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským [[Boskovicové|pánům z Boskovic]]. R. [[1437]] však [[Zikmund Lucemburský]] svojanovské panství přiřkl své ženě, [[Barbora Celjská|Barboře Celské]]. V průběhu staletí se hranice Čech a [[Morava|Moravy]] drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku [[1512]] byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část ('''Česká Radiměř'''<ref>k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0957-1VP_025.jpg]</ref>) zůstala v Čechách, kdežto severní část ('''Moravská Radiměř'''<ref>k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/ciom/_cio_vp/m1865-1VP_025.jpg]</ref>) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala [[městys]]em. Katastry těchto obcí hraničily na [[Radiměřský potok|Radiměřském potoce]], jehož úseky (ale nikoliv celý tok) tu tvořily zároveň i zemskou hranici. Obě obce však náležely do stejné [[církevní provincie]], jíž byla a dodnes je [[Moravská církevní provincie]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] byly obě obce roku [[1939]] sloučeny<ref>[http://www.zwittau.de/orte/rothmuehl/rothmuehl.htm www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" ''(německy)'']</ref>, po [[osvobození Československa|osvobození]] došlo roku [[1945]] k opětovnému rozdělení. K [[17. prosinec|17. prosinci]] [[1950]] byly obě obce po staletích opět sloučeny.<ref>Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354</ref> Roku [[1952]] došlo i ke sloučení obou [[část obce|osad]] v jeden celek s jednotnou řadou [[číslo popisné|čísel popisných]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Štěpán Mleziva, Karel Kuča  
+
První listinná zmínka je z roku [[1291]] (''Radmels''), kdy se území obce nacházelo na [[Svojanov (hrad)|svojanovském]] panství – tehdy opět v majetku [[Václav II.|krále]] (mezi lety [[1281]]–[[1290|90]] panství patřilo [[Záviš z Falkenštejna|Záviši z Falkenštejna]]). Původně to byla obec ležící v [[Čechy|Čechách]]. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou [[lokace|lokací]] řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora [[Konrád z Limberka|Konráda z Limberka]] (Lewendorfu). V rozporu s vůlí [[Karel IV.|Karla IV.]], který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským [[Boskovicové|pánům z Boskovic]]. R. [[1437]] však [[Zikmund Lucemburský]] svojanovské panství přiřkl své ženě, [[Barbora Celjská|Barboře Celské]]. V průběhu staletí se hranice Čech a [[Morava|Moravy]] drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku [[1512]] byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část ('''Česká Radiměř'''<ref>k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0957-1VP_025.jpg]</ref>) zůstala v Čechách, kdežto severní část ('''Moravská Radiměř'''<ref>k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/ciom/_cio_vp/m1865-1VP_025.jpg]</ref>) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala [[městys]]em. Obě obce však náležely do stejné [[církevní provincie]], jíž byla a dodnes je [[Moravská církevní provincie]]. Zároveň měly obě obce také společné školy. V obou obcích existovalo dříve celkem 14 [[vodní mlýn|vodních mlýnů]] <ref>{{Citace monografie| příjmení = Mauer
 +
| jméno = Karel
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Kronika České a Moravské Radiměře
 +
| vydavatel = František Šalé - ALBERT
 +
| místo = Olomouc
 +
| rok = 2008
 +
| isbn = 978-80-7326-134-4
 +
| kapitola = Radiměřské mlýny
 +
| strany = 189 - 194
 +
| jazyk = čeština
 +
}}</ref>. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] byly obě obce roku [[1939]] sloučeny<ref>[http://www.zwittau.de/orte/rothmuehl/rothmuehl.htm www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" ''(německy)'']</ref>, po [[osvobození Československa|osvobození]] došlo k opětovnému rozdělení. K [[17. prosinec|17. prosinci]] [[1950]] došlo ke druhému a tentokrát již definitivnímu sloučení obou obcí <ref>Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354</ref>. Roku [[1952]] došlo i ke sloučení obou [[část obce|osad]] v jeden celek s jednotnou řadou čísel popisných] <ref>{{Citace monografie| příjmení = Štěpán Mleziva, Karel Kuča  
 
  | jméno = Jiří
 
  | jméno = Jiří
 
  | odkaz na autora =  
 
  | odkaz na autora =  
Řádka 63: Řádka 149:
  
 
=== Česká Radiměř ===
 
=== Česká Radiměř ===
 +
K České Radiměři náleží jižní polovina zástavby obce včetně obou zdejších kaplí, jimiž jsou kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple Svatého Josefa. Dříve zde existovalo 8 vodních mlýnů.
 
{{Pahýl část}}
 
{{Pahýl část}}
  
 
=== Moravská Radiměř ===
 
=== Moravská Radiměř ===
 +
K Moravské Radiměři náleží severní polovina zástavby obce včetně samoty Nového Světa a zdejšího farního kostela Svaté Anny, který je dominantou obce. Dále se na území Moravské Radiměře nachází radiměřská část vojenského zažízení Květná. Dříve zde existovalo 6 vodních mlýnů. Jakožto městys měla Moravská Radiměř právo dvakrát za rok pořádat trhy <ref>{{Citace monografie| příjmení = Mauer
 +
| jméno = Karel
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Kronika České a Moravské Radiměře
 +
| vydavatel = František Šalé - ALBERT
 +
| místo = Olomouc
 +
| rok = 2008
 +
| isbn = 978-80-7326-134-4
 +
| kapitola = Výroční trhy v Radiměři
 +
| strany = 287
 +
| jazyk = čeština
 +
}}</ref>.
 
{{Pahýl část}}
 
{{Pahýl část}}
  
Řádka 80: Řádka 179:
 
* [http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Radimer-578657 Vesnice Radiměř] – základní info na stránkách Katalogu měst, obcí a vesnic v ČR
 
* [http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Radimer-578657 Vesnice Radiměř] – základní info na stránkách Katalogu měst, obcí a vesnic v ČR
 
* [http://www.zwittau.de/orte/rothmuehl/rothmuehl.htm Rothmühl] – sudetoněmecké stránky o dějinách obou částí obce a jejího okolí (německy)
 
* [http://www.zwittau.de/orte/rothmuehl/rothmuehl.htm Rothmühl] – sudetoněmecké stránky o dějinách obou částí obce a jejího okolí (německy)
* [http://xn--rothmhl-r2a.net/neue_seite_1.htm Geschichte von Rothmühl] – podrobnější vylíčení dějin obou částí obce (německy)  
+
* [http://xn--rothmhl-r2a.net/neue_seite_1.htm Geschichte von Rothmühl] – podrobnější vylíčení dějin obou částí obce (německy)
 +
* [http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/radimer-ma-znak-pripomina-ceskou-a-moravskou-obec.html O obecním znaku a vlajce]
  
 
{{Čerpáno z Wikipedie|Radiměř|9432636}}
 
{{Čerpáno z Wikipedie|Radiměř|9432636}}

Aktuální verze z 1. 4. 2013, 22:19

Radiměř
[[{{{obrázek}}}|254px|Radiměř]]

Radiměř – znak

znak

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0533 578657
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Svitavy (CZ0533)
obec s rozšířenou působností: {{{obec s rozšířenou působností}}}
pověřená obec: Svitavy
historická země: Čechy + Morava
(do r. 1512 jen Čechy)[1]
katastrální výměra: 2,857 km²
počet obyvatel: 1099 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: {{{nadmořská výška}}} m
PSČ: 569 07
zákl. sídelní jednotky: {{{počet zsj}}}
části obce: {{{počet částí}}}
katastrální území: {{{počet katastrálních území}}}
adresa obecního úřadu: Radiměř 167
56907 Radiměř
starosta / starostka: Roman Satrapa
Oficiální web: http://www.radimer.net
E-mail: obec@radimer.net

Radiměř (Česká republika)
Red pog.png
Radiměř, Česká republika
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Radiměř (německy Rothmühl)[2] je obec rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. V obci žije 1154 obyvatel a její katastrální územírozlohu 2,86 km². Obec je součástí mikroregionu Svitavsko. Na severozápadě katastru obce se nachází největší část přísně střeženého areálu muničního skladu Květná. Naopak na severovýchodě katastru obce se nachází samota Nový Svět.

Historická zemská hranice Čech a Moravy

Historická zemská hranice Čech a Moravy podélně rozděluje celou obec, procházejíc její zástavbou od západního konce k východnímu konci, na dvě části, které byly dříve samostatnými obcemi: vesnici Českou Radiměř a bývalý městys Moravskou Radiměř. Průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný, ale část této hranice je tvořena některými úseky zdejšího Radiměřského potoka (dříve zvaný též Mlýnský potok), zatímco jinde tvoří hranici silnice nebo se hranice klikatí mezi domy, či některý dokonce rozděluje. Zajímavostí je, že hranice prochází i budovou zdejší základní školy, vzniklé přestavbou roku 1908. Původně tato budova měla dvě čísla popisná, jimž byly čísla 112 (pro českou část) a 113 (pro moravskou část)[3]. Uvádí se, že ve dvou třídách se žáci nacházeli v Čechách, ale učitel již na Moravě [4]. Příslušnost konkrétního domu se poznala podle cedulky s číslem popisným. První číslování domů se v obou obcích uskutečnilo roku 1770, přičemž se v obou obcích použila u každého domu dvojice dřevěných tabulek: v České Radiměři s červenými čísly, v Moravské Radiměři s černými čísly [5]. Roku 1890[6] bylo provedeno nové číslování domů v obou obcích, přičemž se v České Radiměři použily bílé cedulky s černými čísly, zatímco v Moravské Radiměři černé cedulky s bílými čísly [7]. V současnosti je již v celé obci jednotné číslování domů a tudíž již nelze podle cedulek poznat zemskou příslušnost jednotlivých domů.

Historie

První listinná zmínka je z roku 1291 (Radmels), kdy se území obce nacházelo na svojanovském panství – tehdy opět v majetku krále (mezi lety 128190 panství patřilo Záviši z Falkenštejna). Původně to byla obec ležící v Čechách. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou lokací řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby Přemysla Otakara II., který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora Konráda z Limberka (Lewendorfu). V rozporu s vůlí Karla IV., který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským pánům z Boskovic. R. 1437 však Zikmund Lucemburský svojanovské panství přiřkl své ženě, Barboře Celské. V průběhu staletí se hranice Čech a Moravy drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku 1512 byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část (Česká Radiměř[8]) zůstala v Čechách, kdežto severní část (Moravská Radiměř[9]) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala městysem. Obě obce však náležely do stejné církevní provincie, jíž byla a dodnes je Moravská církevní provincie. Zároveň měly obě obce také společné školy. V obou obcích existovalo dříve celkem 14 vodních mlýnů [10]. Po Mnichovu byly obě obce roku 1939 sloučeny[11], po osvobození došlo k opětovnému rozdělení. K 17. prosinci 1950 došlo ke druhému a tentokrát již definitivnímu sloučení obou obcí [12]. Roku 1952 došlo i ke sloučení obou osad v jeden celek s jednotnou řadou čísel popisných] [13]. Jednotné katastrální území bylo vytvořeno při obnově katastrálního operátu v letech 197376, přičemž roku 1973 došlo k úpravě katastrální hranice s Hradcem nad Svitavou[14].

Česká Radiměř

K České Radiměři náleží jižní polovina zástavby obce včetně obou zdejších kaplí, jimiž jsou kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple Svatého Josefa. Dříve zde existovalo 8 vodních mlýnů.

Moravská Radiměř

K Moravské Radiměři náleží severní polovina zástavby obce včetně samoty Nového Světa a zdejšího farního kostela Svaté Anny, který je dominantou obce. Dále se na území Moravské Radiměře nachází radiměřská část vojenského zažízení Květná. Dříve zde existovalo 6 vodních mlýnů. Jakožto městys měla Moravská Radiměř právo dvakrát za rok pořádat trhy [15].

Reference

  1. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Svazek 4. Praha : Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8. Heslo Moravská Radiměř (Radiměř), s. 110–112.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. Kapitola O historii budovy školy ve středu obce, s. 325.  
  3. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola O historii budovy školy ve středu obce, s. 122. (čeština) 
  4. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Dědičné statky Česká Radiměř od Aloise Steise, s. 156. (čeština) 
  5. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Ze zápisků učitele Johanna Franze Josefa Weise, s. 270. (čeština) 
  6. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Ze zápisků učitele Johanna Franze Josefa Weise, s. 270. (čeština) 
  7. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Obraz vesnice, s. 15. (čeština) 
  8. k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [1]
  9. k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [2]
  10. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Radiměřské mlýny, s. 189 - 194. (čeština) 
  11. www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" (německy)
  12. Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354
  13. ŠTĚPÁN MLEZIVA, KAREL KUČA, Jiří. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Katalogová část - heslo Radiměř, s. 603. (čeština) 
  14. Úřední dopis z katastrálního pracoviště ve Svitavách, obsahující mimo jiné informace vztahující ke sloučení obou radiměřských katastrů a úpravám hranic s Hradcem nad Svitavou
  15. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola Výroční trhy v Radiměři, s. 287. (čeština) 

Související články

Externí odkazy

Ke stránce

Tato stránka (článek či šablona) z části čerpá z následující verze stránky Radiměř, uveřejněné na českojazyčné Wikipedii nebo je z českojazyčné Wikipedie plně převzatá, ale není vyloučeno, že později došlo k jejím úpravám. Text stránky je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Výše zmíněná licence, jakož i podmínky užití se však nevztahují na některé zde případně zveřejněné mapy, pokud nepocházejí ze serverů Wikipedie. Pro ty může platit zcela odlišná licence a nebyly součástí původní stránky na českojazyčné Wikipedii.