Uživatel:Kirk/Novalingvo: Porovnání verzí

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
Přejít na: navigace, hledání
(Předložky - prepozicijo)
(Slovesa - verbo)
Řádka 65: Řádka 65:
  
 
=== Slovesa - verbo ===
 
=== Slovesa - verbo ===
Slovesa v novalingvu rozlišují tři časy: minulý, přítomný a budoucí, nerozlišuje se číslo. Dále rozlišují vidy (dokonavý, nedokonavý, opakovací), přičemž lze kombinovat opakovací s dokonavým, či nedokonavým. Opakovací vid má tvary končící na -i, dokonavý vid má předponu fin-. Infinitiv slovesa končí na -ejt, opakovací tvar na -ejti. Časy se rozlišují koncovkami -et (pro přítomný čas), -em (pro minulý čas) a -eb pro budoucí čas, přičemž tvar slovesa zůstává stejný pro všechny osoby.
+
Slovesa v novalingvu mají infinitiv končící na -ejt, opakovací tvar na -ejti. Slovesa v novalingvu nerozlišují číslo, ale rozlišují následující jevy:
 +
*způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací
 +
*tři časy: minulý (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -em), přítomný (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -et) a budoucí (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -eb)
 +
*rod činný a trpný (trpný se tvoří tak, že se k infinitivu přidá koncovka minulého času -em.
 +
*vidy: dokonavý, nedokonavý, opakovací. Lze kombinovat opakovací s dokonavým, či nedokonavým. Opakovací vid má tvary končící na -i, dokonavý vid má předponu fin-.Časy se rozlišují koncovkami -et (pro přítomný čas), -em (pro minulý čas) a -eb pro budoucí čas, přičemž tvar slovesa zůstává stejný pro všechny osoby.
  
 
=== Příslovce - adverbijo ===
 
=== Příslovce - adverbijo ===
 
Příslovce v novalingvu končí koncovkou -e
 
Příslovce v novalingvu končí koncovkou -e

Verze z 29. 6. 2020, 02:16

Novalingvo - Nový jazyk

Pravopis

Pravopis novalingva je převážně foneticko-diakritický

Písmena: A, B, C, Č, D, E, F, G, Ğ (čti jako DŽ), H, Ĥ (čteme jako spřežku ch ve slově chtít), I, J, K, L, M, N, O, P, R, S, Š, T, U, V, W (čti jaku U ve slově auto), Z, Ž

Písmeno "j" se píše bez výjimky všude tam, kde se vyslovuje hláska j.

Mluvnice

Podstatné jméno - Substantiva namo

Podstatná jména v novalingvu rozlišují rod, číslo a pád. Rod se rozlišuje u živých tvorů podle pohlaví. Jestliže mluvíme například o nějakém biologickém druhu obecně (to znamená bez potřeby rozlišit, jestli mluvíme o samci či samici), použijeme vždy střední rod. Střední rod se použije i pro neživé věci. Jazyk novalingvo nemá žádné členy. V základním tvaru jednotného čísla končí každé podstatné jméno koncovkou -o, základní tvar množného čísla končí na -on.

Jazyk Novalingvo rozlišuje tři pády:

  • základní pád - bez přídavné koncovky, přičemž spojuje funkce nominativu (náš první pád) a vokativu (náš pátý pád)
  • genitiv (= náš druhý pád) - s apostrofem a koncovkou s ('s)
  • předmětný (Jestliže je podstatné jméno předmětem. Tento pád spojuje funkce dativu - třetí pád, akuzativu - čtvrtý pád, lokálu - šestý pád a instrumentálu - sedmý pád) - s apostrofem a koncovkou ğ ('ğ). Bližší vztahy se pak rozlišují předložkami.

Přídavná jména - adjektivo

Přídavná jména v novalingvu nerozlišují rod, číslo ani pád a všechny končí kocovkou -a

Zájmena

osobní zájmena

rozlišují pád stejnou koncovkou, jako podstatná jména:

  • já: men, min, mi
  • ty: ten, tin, ti
  • on: hi
  • ona: ši
  • ono: ği
  • my: nos
  • vy: vos
  • oni, ony, ona: ilos

zájmena přivlastňovací

  • Nemají pád, všechna končí na -a, či -ja a téměř všechna se tvoří od tvaru příslušného osobního zájmene. Příklady: mena, tina, šija, nosa, vosa, ilosa
  • Odlišně se tvoří zvratná přivlastňovací zájmena, která se odvozují výlučně od zájmen ve třetí osobě jednotného a množného čísla předponou self a následně tvarem klasického přivlastňovacího zájmena. Jedná se o tyto tvary: selfhija, selfšija, selfğija, selfilosa

Předložky - prepozicijo

místa

  • awf (na)
  • in (v)
  • owvr (nad)
  • cu (u)
  • intere (mezi)
  • bihajnd (za)
  • pre (před)

směrové

Téměř vždy se tvoří předponou hin napojenou na předložku místa:

  • hinawf ("na" ve smyslu na povrch něčeho)
  • hinin ("do" ve smyslu dovnitř něčeho - do Brna, do žaludku apod...
  • hincu (k).
  • hinintere (mezi)
  • hin (Směrová, či dativová předložka. Za touto předložkou musí následovat tvar podstatného jména v předmětném pádě) - použití např. ve větách "Řečník mluvil k davu / na dav", "Učitel řekl žákům, že mají jít domů". Tato předložka bude mezi slovy "řekl" a "žákům". Dále například ve větě "Věnoval jsem svojí ženě dárek", v níž bude tato předložka předcházet přivlastňovacímu zájmenu, za nímž bude podstatné jméno "žena" v předmětném pádě.

časové

  • on ("v"; používá se také před datem a letopočtem)
  • poste - "po", "poté", "poté co"
  • before - "před", "předtím než", "než"
  • intertempe - mezitím

ostatní

  • baj - instrumentálová předložka, kterou je nutno použít v každé větě, v níž se sděluje, že někdo "tvořil, či vytvořil něco", přičemž samotná větná konstrukce vyzní, jako by byla v našem trpném rodě ("dílo bylo napsáno Petrem"), přičemž samotná předložka předchází osobě, či věci, která danou věc vytvořila.

Slovesa - verbo

Slovesa v novalingvu mají infinitiv končící na -ejt, opakovací tvar na -ejti. Slovesa v novalingvu nerozlišují číslo, ale rozlišují následující jevy:

  • způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací
  • tři časy: minulý (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -em), přítomný (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -et) a budoucí (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -eb)
  • rod činný a trpný (trpný se tvoří tak, že se k infinitivu přidá koncovka minulého času -em.
  • vidy: dokonavý, nedokonavý, opakovací. Lze kombinovat opakovací s dokonavým, či nedokonavým. Opakovací vid má tvary končící na -i, dokonavý vid má předponu fin-.Časy se rozlišují koncovkami -et (pro přítomný čas), -em (pro minulý čas) a -eb pro budoucí čas, přičemž tvar slovesa zůstává stejný pro všechny osoby.

Příslovce - adverbijo

Příslovce v novalingvu končí koncovkou -e