Uživatel:PavucinecNM/Články o situaci autonomního hnutí v Horním Slezsku

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
< Uživatel:PavucinecNM
Verze z 28. 12. 2013, 18:30; PavucinecNM (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Zde budu zálohovat články které jsem přeložil z polštiny nebo na základě syntézy z mnoha článků napsal. Některé články kolují po internetu a není u ních zmíněno moje autorství protože jsem je až do teď publikoval anonymně.

  • Disclaimer: Texty jsou všem volně přístupné za podmínek "Copy-Left". Nejsem profi novinář, články mohou obsahovat pravopisné i stylistické chyby. Snažím se odvádět tuto práci co nejlépe, ale sdělení je pro mě důležitější než vyšperkovaný článek měsíc po. Kritice jsem nakloněn, protože někdy mám při překladech potíž trefit to správné slovo v češtině. Občas mi taky ujede nějaký můj "novotvar". Články mohou obsahovat #hashtagy, nebo jinou zvláštnost v závislosti na původní platformě pro kterou byly připraveny.

Nejvyšší soud Polské Rzeczpospolitej: Slezané nejsou národem a co následovalo poté (13.000+ znaků) #long_read

27.12.2013

Morava a Slezsko jsou blízké země a jejich autonomní hnutí v posledních letech navázaly první kontakty. Naše média věnují pozornost Slezanům více méně minimálně až na článek "Modrožlutí rebelové" před několika lety v Hospodářských novinách. Pozorněji sledují snahy Skotska a Katalánska o odtržení. Rok 2014 může být pro evropské hnutí "malých národů" zlomový. Ve Skotsku se na podzim chystá referendum o plnotučné samostatnosti, Katalánsko o pár týdnů později chystá eufemisticky nazvanou "konzultaci k samostatnosti", protože mu ústava Španělského království nedovoluje vyhlásit referendum. Mezi tím na sever od nás Slezané právě svádějí další kolo svého boje za své ústavní uznání.

Není žádná slezská národnost!

Začátkem prosince (5.12.2013) Nejvyšší soud Polskej Rzeczpospolitej rozhodl o podnětu opolské prokuratury která podala stížnost proti zaregistrování "Sdružení osob národnosti slezské" (SONS). Tato organizace byla zaregistrována 21.12.2011. "Naším cílem je stráž nad právními pořádky a právní jednotou. Když dojdeme k závěru že je právo porušeno musíme intervenovat." - říká Lidia Sieradzka, mluvčí prokuratury v Opoli.

Nejvyšší soud zrušil registraci SONS s šokujícím odůvodněním. Slezská národnost neexistuje. A název organizace tudíž nemůže obsahovat tento zavádějící pojem.

"Musíme respektovat přesvědčení části Slezanů o jejich jisté odlišnosti, která se zakládá na kultuře a regionálním nářečí. Není ale možné akceptovat přesvědčení že se tvoří nebo dokonce již existuje slezský národ." "Touha získat autonomii a pocit že slezským oblastem musí vládnout lidé slezské národnosti musí být chápány jako pokus o oslabení jednoty nebo integrity státu." Těmito větami polský nejvyšší soud odůvodnil rozsudek kterým po dvou letech jejího fungovaní zrušil SONS. Dále doplnil že fungování SONS by bylo protiústavní.

Na tento rozsudek o 4 dny později reagovala Hornoslezská rada (ekvivalent Moravského kulatého stolu, platforma sdružující většinu slezských organizací) Ve svém prohlášení zejména akcentovala jeden z bodů stanov SONS: jedním z cílů této organizace je rozvoj aktivního občanského přístupu obyvatel Slezska, pečujíce o povstání pocitu plné vlády i spoluodpovědnosti za svoji vlast.

Z hlediska polské ústavy by s existencí SONS ale neměl být vážnější problém. Polská ústava v čl. 35 zahrnuje ochranu a sdružování etnických menšin. Naproti tomu nejvyšší soud odůvodňuje svůj rozsudek oddílem I. čl. 3 - Polsko je unitární státem.

Slezané míří do podzemí

Celý rozsudek vyvolal bouři na slezské scéně a komentoval jej i premier Tusk. "Slezané se musí konečně pořádně nasrat!" Prohlásil jinak distingovaný senátor a bývalý režisér K. Kutz. V reakci na výrok soudu se za 12 hodin přihlásilo do SONS 50 lidí což je přibližně tolik co za poslední tři měsíce.

"Musíme ale zatím vyčkávat, i když se ukazuje že loajalita k Polské rzeczpospolitej se nám nevyplácí.", říká Pejter Dlugosz, mluvčí SONS. Hnutí SONS tak čeká na doplnění písemného odůvodnění, které má zahrnovat navrhované úpravy statusu SONS tak aby mohlo být hnutí znovu zaregistrováno. "Jsem zvědavý co nám napíší, protože po vyslechnutí argumentů nejvyššího soudu v rozpravě mám pocit, že se neřídil předpisy, pouze to byla politická proklamace." A dále uvažuje o tom že jde o dopady některých anonymních zápisků na internetu v kterých se přispěvatelé radovali že soud bude muset konečně uznat slezskou národnost. Sami aktivisté SONS se považují nikoliv za národ ale národnost. V polštině se totiž "západní" pojem nationatility-naród odráží přesně na pomezí občanství a národa a směšuje oba pojmy často navzájem v závislosti na mluvčím. I proto se rozčiluje mluvčí P. Dlugosz když je SONS obviňován že by mohl přijít s politickými požadavky: "To je ale blbost, jsme pouze etnickou menšinou a nikoliv národní, je tu snad někde slezský stát?".

Mezi tím se na internetových fórech SONS objevily neobvykle ostré vzkazy: "Měli bychom jím ukázat co všechno dovedeme." a na Facebooku se lidé začali fotit se slezskými nápisy a vlajkami aby manifestovali svůj pohled. Vrcholem těchto reakcí byl těsně před vánoci otevřený list dvou Slezanů, Rudolfa Kołodziejczyka a Andrzeja Rocznioka adresovaný ruské ambasádě s žádostí aby na Slezsko nemířily ruské rakety z Kaliningradu. "Jsme jiní než oni, nestřílejte na nás. Nejsme jako rusofóbní Poláci." Dopis je spojován s organizaci ZLNS (Zwiazek ludnosci narodowosci Slaskiej - Svaz lidu slezské národnosti). V tradičně nacionálním a obranářském Polsku které zažilo trojí dělení a ve 2. světové válce napadnutí z obou stran byl tento akt chápán jako nejvyšší možná zrada, i když někteří se pozastavují nad tím jestli nejde o provokaci jak polských, či ruských tajných služeb.

Na hodnocení situace se nemohou shodnout ani představitelé vládnoucí strany Platforma obywatelska. Poslanec Sejmu PR Marek Plura který je také členem SONS se otevřeným dopisem vyjádřil že soud odebírá Slezanům základní občanská práva a zachoval se vůči SONS stejně jako vůči nejhorším komunistickým a fašistickým organizacím. Pouze zde chybí už případné vyvezení do lágru. Dále napsal že Slezané se stali obyvateli druhé kategorie a chystá se připravit úpravu zákona o národnostních menšinách tak aby taxativně vyjmenovával i Slezany. Pro tuto svoji iniciativu již začal sbírat podpisy.

Oproti tomu předseda PO a vlády PR, Donald Tusk prohlásil: "Slezané i Kašubové jsou Poláky. Povím to ještě jinak. Jsou to Poláci kteří platili výjimečnou cenu za polskost ve svých oblastech a o to víc se těším že v současném Polsku tyto etnické rozdíly tvoří bohatství polské kultury a polského národa." "Je to také v určitém smyslu výjimečná skupina která velmi dbá o udržování svých tradic, nářečí a nebo jak někteří chtějí jazyka, protože tato otázka je stále předmětem sporů. Ale určitě bych nemluvil o slezské národnosti, stejně tak jak bych nikdy nemluvil o kašubské národnosti." Dále premiér uvedl že sám je Kašubem a celý svůj dospělý život se podílel na rekultivaci Kašubštiny. Naproti tomu hnutí Kaszëbskô Jednota - sdružení osob kašubské národnosti svým prohlášením krátce na to stanulo na straně Slezanů.

K situaci se musel postavit i RAŚ (Hnutí za slezskou autonomii)

Ve svém odůvodnění nejvyšší soud kromě odvolávání se na čl. 3 ústavy PR připomněl i záležitost z března 1998 kdy byl pravomocně oddálen zápis do státního registru organizací pro ZLNS a doplňil že ani nová čísla ze sčítání lidu roku 2011 v otázce obdobných rozhodnutí nemohou nic změnit. Tato záležitost měla ale poněkud jiný charakter. ZLNS usilovalo o volební privilegia které jsou přiznány německé menšině a to byl hlavní důvod jeho neregistrování.

Celá záležitost je o to zajímavější že poprvé došlo na základě čl. 3 ústavy PR k neregistrování organizace která usiluje o autonomii. Hnutí za slezskou autonomii se ale s problémy nikdy nesetkalo. Čelilo sice pokusu o zákaz celé organizace kterou podalo sdružení Unum Principium, ale samo ve svém názvu obsahuje boj o autonomii a již mnohokráte bylo Hnutí za slezskou autonomii dovoleno změnit stanovy. Dnes Slezané přemýšlejí jestli není čas připravit se na ukrytí v podzemí. "Chceme zjistit jestli je možné vůbec naši činnost vést ve schodě s polským právem. V této situaci sami podáme žádost o delegalizaci našeho hnutí. Chceme to udělat v co nejkratším čase po poradě s našimi právníky." "Soudci v tom postřehli hrozbu jednotě Polska a tvrdí že autonomie se neschoduje s ústavou. My také víme o tom že v současné ústavě není autonomie možná, proto máme záměr ji změnit." Říká J. Gorzelik, předseda Hnutí za slezskou autonomii. Slezští aktivisté uvažují že pokud i jiná hnutí mají ve svých stanovách usilování o údajně neústavní autonomii musí je soudy zdelegalizovat, pokud všem hodlají měřit stejným metrem. Sdružení Unum Principium již podalo novou žádost o delegalizaci Hnutí za slezskou autonomii samostatně.

Věc registrace SONS se nyní vrací původnímu soudu v Opoli. Již nyní se Slezané připravují že ten, pokud nerozhodne ve prospěch Slezanů budou muset směřovat celou věc do Štrasburku. "Výhledově to může být velmi vážná a velmi pokořující lekce, zvláště pro stát který chce EU učit evropským standardům.", napsal J. Gorzelik na svých stránkách.

Slezané ale stejně nakonec budou tím kým se cítí a žádné výrok soudu na tom nic nezmění. Zůstává však otázka jestli mohou čerpat svá občanská práva, jestli se můžou sdružovat. Nejvyšší soud rozhodl že ne, ale jsem přesvědčen že stát bude jednou muset říci "Ano". zakončuje J. Gorzelik

Jedno je ale už teď jisté: SONS odmítá změnit svůj název, o stanovách je ale připraven diskutovat.

Jak u Vás? Jak u nás?

Protiústavnost SONS je ve světle samotné polské ústavy přinejmenším diskutabilní:

Oddíl I. čl. 3

  • Polská rzeczpospolita je unitárním státem.

Oddíl II. článek 35., odstavec 1.

  • Polská rzeczpospolita zaručuje polským občanům náležejícím k národnostním menšinám nebo etnickým menšinám svobodu v zachování a rozvoji vlastního jazyka, zachování zvyků a tradic nebo rozvoje vlastní kultury.

Oddíl II., článek 35., odstavec 2.

  • Národnostní a etnické menšiny mají právo vytvářet vlastní naučné, kulturní instituce, nebo instituce sloužící k ochraně náboženské identity nebo spoluúčasti v řešení problematiky týkající se jejich kulturní identity.

Polská ústava ale nedosahuje volnosti ústavy ČR. U nás je výběr národnosti ohraničen výhradně svědomím každého jedince (viz. Listina základních práv a svobod) Také zákon o právech příslušníku národnostních menšin 273/2001 sb. definuje jako příslušníka národnostní menšiny každého kdo se nehlásí k národnosti české. Polský stát ve svém zákoně "Ustawa o mniejszosćiach narodowych i etnicznych oraz jezyku regionalnym" zvolil taxativní postup a jmenuje všechny chráněné menšiny. Slezská mezi nimi chybí. Naproti tomu jmenuje taxativně i tak malé národy jako českou národnostní menšinu (cca 750, ve většině polonizovaných Čechů) nebo národ Karaimi (cca 40 osob).

Celá situace je komplikována také dřívějším rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburgu který uznal že Polská rzeczpospolita má právo bránit svůj volební systém. Názvem podobná organizace ZLNS se pokusila v roce 1998 o registraci a následně chtěla postavit své nezávislé kandidátky společně s žádostí o úpravu volebního systému. Polský volební systém totiž skrývá jednu výjimku. Německá menšina nemusí dosáhnout při výběru svého kandidáta 5% klausule a za zvláštních pravidel na území určených okresů může relativně snadno nechat kandidovat své zástupce. Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ale není dnes Nejvyšším soudem PR vykládáno jako obrana volebního modelu, ale jako rozhodnutí o tom zda Slezané mohou registrovat obdobná sdružení a precedens pro další obdobné situace.

Základní argumentace obou států jak Polska, tak České republiky je stejná: Neexistujete. Základní východisko proč tak oba státy činí je stejné také: Slezané i Moravané jsou v obou státech jedinou relevantní silou která může narušit nadvládu jiného národa a jeho centra. Polsko se ale vydalo se Slezany do otevřeného střetu který je ještě o řád ostřejší než postup proti skupinám krajní pravice v Polsku. Na zákaz jejich organizací nestačily ani nedávné zprávy že vytvářejí zpravodajsko-miliční strukturu v boji za nové a jejich Polsko. Oproti tomu vlády ČR kontinuálně usilují o to aby záležitosti Moravy a Moravanů nebyly medializovány. Polský postup ovšem vytváří každým svým krokem nové Slezany. Výroky J. Kaczynského o tom že slezanství je kamuflovaným výběrem německé identity se pravděpodobně z velké části podílely na výrazném nárůstu počtu osob kteří se ve sčítání lidu přihlásili k slezské národnosti. Dnes již v reakci na rozsudek mluví J. Kaczynski mírně "Slezané přece nemohou mít menší práva než Kašubové" I přes to že Slezany nadále nepovažuje za národ, tak je považuje za silnou regionální identitu a volá nejvyšší soud k přezkoumání rozsudku.

Celá akce, kdy bylo povoleno zaregistrovat menšinovou organizaci ale již od počátku jiná státní struktura pracovala na jejím zničení dokonce vzdáleně připomíná samotné polské dějiny. Nezávislým odborovým svazům Solidarność bylo také komunistickou vládou povoleno nezávisle pracovat, ovšem v tu samou chvíli započaly práce na jejích zničení vyhlášením výjimečného stavu v roce 1981. O to více dnes zaráží postup demokratického státu který na podobných kořenech a událostech vyrostl.

Spor o to zda je vůbec možné být Slezanem, sdružovat se na národnostním základě a legálně usilovat o autonomii pravděpodobně nelze vyhrát s vážnou tváří. Nikoliv pro Polsko. Buď utáhne šrouby podstatné části svých občanů a na základě této situace vyroste nějaký nový slezský A. Michnik nebo J. Kuroń a nebo myšlenku sdružování Slezanů na národnostním základě a myšlenku slezské autonomie příjme.

V této situaci by však bylo maximálně vhodné aby alespoň některé moravské organizace vyslaly protestní otevřený dopis polské ambasádě, společně s jeho překladem pro polská média. Pokud se například MKS nebo @Společnost pro Moravu a Slezsko usnese na znění textu jsem schopen zajistit překlad i rozšíření otevřeného dopisu do polských medií. Polská vláda si obvykle dává pozor na svůj obraz v zahraničí a svoboda malých národů není jen ta naše, moravská, ale bojuje se i za naší severní hranicí.

Správce MN Pavučinec (facebook.com/nasa.morava.1)

Zdroje:

Sčítání lidu v Polsku: Slezanů je přes 800 tisíc

Překlad z: http://wyborcza.pl/1,76842,11401774,Spis_powszechny__Slazakow_jest_ponad_800_tys_.html

Zdroj: http://www.nasamorava.eu, staženo 26.3.2012

Ve sčítání lidu z roku 2011 zapsalo 809 tisíc lidí že jsou Slezané - uvedl v čtvrtek GUS (Glowny urzad statystyczny - Statistický úřad v Polsku). Stejně tak přibylo Kašubů, a ubylo Němců.

Jako jedinou volbu zaznačilo slezskou národnost na 362 tisíc lidí, dalších 415 tisíc ji spojilo s polskou. A 418 tisíc lidí uvedlo slezskou národnost jako první. V minulém sčítání lidu uvedlo slezskou národnost pouze 173 tisíc lidí.

Za Kašuby se považuje 228 tisíc osob. Pro 17 tisíc z nich to je první, a pro 16 tisíc z nich jediný výběr. V přechozím sčítání deklarovalo kašubskou národnost 5026 osob.

Obě sčítání je ale těžké porovnat protože v roce 2002 bylo možné vybrat pouze jednu národnost. V roce 2011 ale bylo možné současné vybrat národnost i sounáležitost "s jinným národem nebo etnickým společenstvím".

Pomohl Kaczynski?

Odkud se vzal takový růst osob deklarujících slezskou národnost? Podle názoru slezského senátora Kazimierze Kutze bylo katalyzátorem už předchozí sčítání. - téma slezské národnosti se trefilo do veřejné debaty a už se o ní nedalo mlčet.

Podle něj "turbem", samozřejmě kromě jiných tendencí, se stal předseda strany PIS - Jaroslaw Kaczynski se svým loňským prohlášením že slezkost je "utajenou německou volbou". Netaktnost, kterou skrývají tato slova i ignorace pomohly mnoha lidem při rozhodování a zdeklarování slezské národnosti. Opustili své komplexy a strach.

Podle Kutze svůj efekt také měla činnost různých organizací, takových jako například Ruch autonomii Śląska (RAŚ) - To ony se zasadily o probuzení Slezanů a pomohly jim uvědomit si svoji identitu. - říká Kutz. RAŚ v roce 2010 získalo na 122 tisíc hlasů do rady slezkého vojvodství.

Výsledky sčítání není zaskočen ani prof. Marek Szczepański, sociolog ze Slezské univerzity. RAŚ měl posledně vynikající volební výsledky. I sčítání je jeho úspěchem. Zůstává ale otázka: Co dál? Povede se jim využít ty výsledky? Rád bych věděl jak RAŚ toho teď využije, jestli dojde k aktivizaci obyvatel v jejich společenských postojích ke svým "malým vlastem". - říká Szczepański.

- Začíná se probouzet pocit regionální odlišnosti - myslí si politoložka dr. Małgorzata Myśliwiec ze Slezské univerzity: - k tomu se Slezané ukázali jako největší národnostní menšina v Polsku, druzí jsou Kašubové a třetí Němci, kteří jako jediní v této trojci jsou oficiálně uznáni jako národnostní menšina. A Slezané požadují autonomii silněji než kdy dříve.

  • Pozn. překl. Politoložka pravděpodobně naráží na to že Němci se těší význačnému postavéní mezi menšinami v Polsku. Němci mají ze zákona možnost volit svého zástupce do Sejmu, bez ohledu na 5% klauzuli. Slezané samozřejmě nemají nic. A může vyvstat otázka: proč?

Podrobněji k voleným zástupcům německé menšiny v Polsku.http://en.wikipedia.org/wiki/German_Minority_(political_party)

Předseda RAŚ, Jerzy Gorzelik potvrzuje: - Výsledky sčítání jsou zcela jistě vyjádřením podpory úsíli o uznání Slezanů jako národnostní menšiny a jejich řeči jako regionálního jazyka.

Status národnostní menšiny v Polsku mají Karaimové, Lemkové, Romové, a Tataři. Samospráva ma povinost podporovat rozvoj jejich menšin a chránit ji před diskriminací nebo asimilací.

Piotr Pietrasz, předseda PiS v Katowicích přiznává že neočekával takový výsledek. -Předpokladal jsem že bude něco okolo 200-300 tisíc Slezanů. - říká. - Bojím se, aby slezská identita nebyla potom některými rozvíjena skrz nechuť k Polsku. Může to posílit separatistická hnutí, která však mají zatím marginální význam.

Jo! Jem Kaszëbą (Ja, su Kašub)

Z výsledků sčítání se raduje Łukasz Grzędzicki, předseda Zrzeszenia Kaszubsko-Pomorskiego (Kašubsko-pomořanské sdružení), největší kašubské organizace: - Tím víc, že analytici předpovídali menší počet Kašubů.

Poslední dobou však bylo slyšet o jiné organizaci - Kaszëbske Jednota (Kašubská jednota) která společně s Stowarzyszeniem Osób Narodowości Śląskiej (SONŚ - Sdružení osob slezské národnosti) předaly společnou žádost o uznání těchto národů za etnické menšiny. Žádost byla předána vládě a a maršálkovi Sejmu.

Je to zbytečná žádost nevelké a radikální skupiny lidí - komentuje ji senátor Kazimierz Kleina (PO), předseda Kašubského parlamentního spolku. - V současnosti platné předpisy jsou dostačující a davají nám možnost výuky kašubského jazyka, a chuť po novém uspořádání je jen politickou hrou.

Senátor Kleina připouští že je možné "lidově" nazývat Kašuby "národnostní menšinou", ale nemělo by tak být činěno ve smyslu zákona. Protože v tu chvíli by si lidé museli vybrat jestli jsou Poláci nebo Kašubové. No a my jsme Poláky i Kašuby. - doplňuje.

Aktivisté Jednoty soudí že výsledky sčítání potvrzují potřebnost jejich prohlášení,: - Legitimizuje nás podpora přibližně 17 tisíc osob, které deklarovaly Kašubskou národnost v otázce "Jaká je vaš národnost?".

Proti těmto plánům se staví Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie: - Vždyť přece většina Kašubů se cítí stejně tak Poláky, a je to vidět i ve výsledcích sčítání. Mame tak nějak dvoje plíce, a nikdo nám nemůže jednu plíci sebrat. Mysí si Grzędzicki.

Němců ubylo

V roce 2002 svojí přináležitost k Němcům vyjádřilo na 153 tis. osob. Tentokrát jich bylo už pouze 109 tisíc. Jako svoji první volbu zvolilo německou národnost 49 tis. lidí.

Vůdci Mniejszości Niemieckiej (Volební výbor Německá menšina) z úpadku viní metodologii sčítání, protože ne zahrnula všechny obyvatele Polska. Ať nám GUS nemaže med kolem huby, že obce uznané za menšinové byly přezkoumány na 100%, protože známe mnoho případů v našich obcích kdy nikdo nebyl sečten. Řáká poslanec Menšiny Ryszard Galla.

Pro Němce je sčítání velmi důležité, protože když se v dané obci nepřihlásí minimálně 20% obyvatel jako Němci, tak není možné v ní příjmout němčinu jako pomocný úřední jazyk, a obecní rada nemůže používát dvojjazyčné cedule bez předchozí konzultace s obyvateli města.

Podle názoru opolských Slezanů velká část osob deklarujících dříve německou národnost nyní uvedla národnost slezskou. Dříve na Opolsku byla jedinou národnostní organizací Mniejszośc Niemiecka. Od posledního sčítání se ale zaktivizovalo RAŚ a vznikl SONŚ.

Danuta Berlińska, socioložka z Opolské univerzity a Slezského institutu, soudí že až podrobné údaje odpoví na otázku zdali pokles počtu osob hlásících se k Němcům je například výsledkem vymírání nejstarší věkové skupiny německé menšiny která je nejvíce svázána s kořeny. A nebo roste efekt migrace odtud? - Uvažuje.

Dr. Berlińska si také všímá že Mniejszośc Niemiecka stěží přitahuje mladé:- mladí nejsou zaujati manifestací sounaležitosti s touto skupinou, říká.

Údaje GUS (Generální statistický úřad v Polsku)

  • polská - 36,085 mln.
  • slezská - 809 tis.
  • kašubská - 228 tis.
  • německá - 109 tis.
  • ukrajinská - 48 tis.
  • běloruská - 47 tis.
  • rómská - 16 tis.
  • ruská - 13 tis.
  • americká - 11 tis
  • anglická - 10 tis.
  • Lemkové - 10 tis.

Polský strach ze Slezska aneb Slezané jsou napřed

12. prosince 2010

Tak trochu o tom, že pokud si za Slezsko dosadíte Moravu, za Poláky Čechy a za vládnoucí strany a jejich prohlášení o šílenství nebezpečnosti a separatismu si dosadíte naše strany, musíte získat dojem neobyčejně silného deja vu. Přeloženo z http://wyborcza.pl/1,75248,8770951,Slaskie_strachy_na_Lachy.html

Co se to vlastně děje v Horním Slezsku, že na poplach bije prezident Bronisław Komorowski i předseda Evropského parlamentu za podpory předsedy levice a představitelů PiS? Výsledek je vyjádřením nedůvěry tradičním stranám. Kazimierz Kutz, režisér slezského původu, už roky obviňuje místní politiky z toho, že samosprávu berou jen jako trampolínu do Varšavy. Dřív v průměru každý pátý radní průběhu výkonu své funkce odešel do Varšavy. Slezané ukázali že už toho mají dost, říká Kutz. Vsadili na mladé a vzdělané kandidáty z Hnutí za slezskou autonomii (Ruch autonomii Śląska - RAŚ), kteří se nebojí ukázat svoje vazby s regionem.

A ti samí také prohlašovali, že budou dbát o slezskou identitu. V koaliční smlouvě prosadili vydání první učebnice regionální výchovy v Polsku i péči o chátrající památky - památky z časů rozkvětu průmyslového Slezska.

Hnutí za slezskou autonomii k sobě přilákalo voliče tím, že se důsledně domáhalo, aby o rozvoji měst a okresů nerozhodovala Varšava, ale přímo samospráva. Odvolává se na tradici meziválečného Polska, kdy se slezské vojvodství těšilo autonomii. Tehdy tam vládl centrální vládou dosazený vojvoda a občany volený slezský sněm. Právě on rozhodoval o tom, jak využít peníze z daní, o školství a investicích. Díky autonomii Slezsko kvetlo a Hnutí chce tu dobu vrátit. Ale nejdříve za deset let a dost možná později se k tomu povede přesvědčit voliče a změnit ústavu v celostátním referendu.

Hnutí se také líbí federální dělení po vzoru Skandinávie či Španělska. Na Němce se aktivisté RAŚ odvolávají jen zřídka, protože to občas vyvolává zkratkovité spojení, že chtějí změnu hranic. Ale právě teď přesně taková obvinění padají zleva zprava. Pronáší je novopečený radní slezského zastupitelstva Bogdan Święczkowski z PiS, dřívější šéf ABW nebo také předseda SLD Grzegorz Napieralski. První si pokládá otázku zda potom, co Hnutí vstoupilo do slezského zastupitelstva, bude Slezsko připojeno k německým zemím. Druhý prohlásil že Hnutí ohrožuje "integritu polského státu". Podobně se vyjádřil Ludwik Dorn, dřívější ministr vnitra za PiS, a také Jerzy Buzek z PO jenž je nyní předsedou Evropského parlamentu. Korunu tomu nasadil v pátek v Bieruni prezident Bronisław Komorowski - „Ta koalice je chybná. Nechápu ji,“ řekl a varoval místní PO před uvolněním "zlé síly, kterou nebude moci ovládnout".

Odkud se ten strach bere? Ke konci 90. let několik aktivistů Hnutí zkoušelo u katowického soudu zaregistrovat slezskou národnost. Když byli odmítnuti podali na Polsko žalobu u Evropského soudního dvoru. Prohráli, ale celá záležitost posílila v Polsku obavy, že se jednou Slezsko může odtrhnout. A k tomu předseda hnutí Jerzy Gorzelik citoval bývalého britského premiéra Davida Lloyda George, který roku 1919 řekl, že dát Polsku Slezsko je to samé jako dát opici hodinky. „No a opice hodinky rozbila,“ poznamenal Gorzelik. Dnes z řad Hnutí radikálové vymizeli. Odešli a zkoušeli založit vlastní stranu. Dnes je Gorzelik současným kandidátem na vícemaršálka slezského vojvodství a tvrdí, že je k Polsku loajální. Všechny však nepřesvědčil. Minulý čtvrtek jeho kandidatura neuspěla, proti Hnutí hlasovalo několik zastupitelů PO. Hnutí však prohlašuje že hlasování zopakuje a Gorzelika protlačí.

Populistická hesla o hrozbě odtržení padají na úrodnou půdu. „Poláci se Slezska bojí, protože neznají jeho spletitou a tragickou historii. Není se čemu divit, v polských školách se o tom neučí. Právě proto svázání regionu s Němci nebo autonomie vyvolávají takovou kontroverzi. Pamatuji si jak mi kdysi z Varšavy volal Ryszard Kapuściński a s obavami se ptal jestli Slezané přepravují nějaké protipolské povstání,“ objasňuje prof. Marek Szczepański, sociolog ze Slezské univerzity.

Ale i na vzdor útokům opozice i prezidenta koalice s Hnutím vydrží. Podporuje ji Tomasz Tomczykiewicz, předseda slezského klubu PO a zároveň její předseda v Slezsku. A premier Donald Tusk, i když si myslí že občas Hnutí přehání, tak proti němu vcelku nic nemá. „Vstup Hnutí do zastupitelstva pro mě má symbolický rozměr. Chtěl bych aby to byl počátek velké diskuze o decentralizaci Polska. Je třeba důsledně objasnit Polákům, že je Slezsko neohrožuje,“ říká prof. Szczepański.

Vysvětlivky:

  • RAŚ - Ruch Autonomii Śląska - Hnutí za slezskou autonomii
  • ABW - Agencja biezpieczenstwa wewnetrznego - Agentura pro vnitřní bezpečnost / Polská kontrarozvědka
  • PiS - Prawo i Sprawedliwość - Právo a Spravedlnost/ U nás někde mezi KDU a ODS s výrazným nacionalistickým akcentem
  • SLD - Sojusz lewicy demokratycznej - Svaz demokratické levice / Postkomunistická levicová strana
  • PO - Platforma Obywatelska - Občanská platforma / strana oscilující přibližně mezi ODS a TOP09'