Ramzová

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
Přejít na: navigace, hledání
Ramzová
ski areál Ramzová

ski areál Ramzová

charakter sídla: osada
součást obce: Ostružná
okres: Jeseník
zemská příslušnost vlastního sídla: Slezsko + Morava
katastrální území: Ostružná
zemská příslušnost celého katastru či katastrů: Slezsko + Morava

Ramzová
Red pog.png
Ramzová
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Ramzová (německy Ramsau)[1] je vesnice ležící v Olomouckém kraji, v okrese Jeseník. Je částí obce Ostružná, od které leží asi 1 km severovýchodním směrem.

Charakteristika

Nevelká vesnice Ramzová se choulí v Ramzovském sedlu, které je ve výši 760 m n. m. Vesnicí prochází historická zemská hranice Moravy a Slezska, přičemž většina zástavby leží ve Slezsku, zatímco na Moravě leží jen několik málo čísel popisných na jihu vsi (č.p. 328, 336; přímo na zemské hranici č.p. 339). Sedlo odděluje Hrubý Jeseník a Rychlebské hory.

Rekonstrukční mapy zemské hranice na území osady

Historie

Ramzovské sedlo bylo strategické již v minulosti, kdy tudy vedla stará kupecká a poutní cesta z Moravy do Slezska. Nebylo osídleno až do konce 18. století, kdy byla slezská část dnešní Ramzové založena v širším rámci pozdní kolonizace Jesenicka - jež se po rozdělení Slezska ocitlo v polovině 18. století ve strategickém pohraničním postavení –, podporované císařem Josefem II. i vratislavským knížetem-biskupem Philippem Gotthardem hrabětem von Schaffgotsch. První písemná zmínka o Ramzové pochází tak teprve z roku 1786. Název osady je odvozený od osobního jména Rams, úředníka císařské správy pověřeného organizací osídlení. Noví osídlenci, aby byli přilákáni do těchto přírodou namáhaných míst, byli osvobozeni od robot.

Slezská část Ramzové se nacházela na tehdejším frývaldovském - tj. jesenickém panství vratislavského biskupa. Po zániku patrimoniální správy a zavedení obecního zřízení roku 1850 patřila jako osada pod obec Horní Lipová. Od roku 1811 zde působila škola (zanikla roku 1945).

Ramzová byla až do roku 1945, kdy byli vysídleni původní obyvatelé, téměř výlučně německou vískou. Tato chudá lokalita byla závislá na zdejším lese a na neúrodných horských políčkách. Od počátku 19. století zde také našli obyvatelé dočasně obživu ve sklárně v nedaleké Mordové rokli, která vyráběla tabulové lité sklo. Okolo sklárny vznikla menší osada s názvem Hohenbartenstein (podle biskupa Christiana Hohenlohe-Bartensteina, který sklárnu před rokem 1804 založil). Po této sklárně však dnes nezůstaly žádné stopy.

S příchodem železnice (trať Hanušovice-Jeseník, postavená v letech 1883-1888) a cestovního ruchu, částečné vázaného na lázeňství v Jeseníku a v Lipové, našli obyvatelé Ramzové v širším okolí obživu v poskytování ubytování a dalších služeb turistům a víska s cca 200 usedlíky se stala významným turistickým centrem, kterým zůstala dodnes, byť počet obyvatelstva s druhou světovou válkou rapidně poklesl (mnoho mužů muselo po roce 1938 narukovat k německému wehrmachtu, jiní, spolu se zbylým obyvatelstvem, byli po ukončení války nuceně odsunuti) a ve vsi následně zaniklo i mnoho domů. Ves v podstatě zachránila chalupářská horečka v období komunistického režimu a její tradiční oblíbenost v rámci Jesenicka u turistů.

V roce 1960[2] byla osada Ramzová od Horní Lipové oddělena a přičleněna k obci Ostružná, s níž byla dočasně v letech 1975-1990 připojena k blízkému středověkému městečku Branná. V nejnovější době vzniklo u vsi Ostružná-Ramzová po roce 1994 několik větrných elektráren - tzv. větrný park jesenické firmy Wenergo. Více viz odkaz.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Ramzové podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[3]:

Rok 1805 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 111 222[p 1] 266 181 172 156 177 180 170[p 2] 46 22 12 12 10 11
  1. z toho: Ramzová 173, Hohenbartenstein 49
  2. z toho: 4 Čechoslováci, 166 Němců; 163 řím. kat., 7 evang.

V Ramzové je evidováno 46 adres : 11 čísel popisných (trvalé objekty) a 35 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[4] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 5 domů, všechny trvale obydlené.

Zajímavosti

Ve vsi najdeme pěkné ukázky německé lidové architektury a novogotickou kapli sv. Rocha postavenou roku 1897. Nad obcí se vypíná výrazná hora Šerák, na jejíž vrchol vede jediná jesenická sedačková lanovka, dlouhá přes 3 km a překonávající převýšení více než 600 metrů.[5] Lanovka sestává ze dvou částí čtyřsedačkové: Ramzová - Čerňava a dvousedačkové: Čerňava - Šerák. [6]

V nedalekém městečku Branná (vzdáleném 5 km) najdou návštěvníci Ramzové jedinečný goticko-renesanční hrad a zámek Kolštejn (německy původně Goldstein), který v posledních letech stává z ruin a je v létě nově otevřený soukromým majitelem turistům. Můžete si prohlédnout jeho zchátralé, ale stále zajímavé stavby v exteriéru i interiéru a nahlédnout tak pod pokličku dlouholeté rekonstrukce.

Vlaková zastávka Ramzová byla do 12.12.2015 nejvýše položenou rychlíkovou zastávkou v ČR.

Okolí Ramzové pokrývá několik chráněných oblastí:

Ski areál

Ramzová je jedním z nejvýše položených jesenických lyžařských středisek. Jeho nejvyšší bod se nachází ve výšce 1351 metrů nad mořem na vrcholu Šeráku, na jehož západním svahu se prosmýkají užšími lesními průseky především lehké nebo středně náročné tratě s převýšením 500 m. Z Ramzovského sedla stoupá repasovaná expresní čtyřsedačka na Čerňavu a následně pomalá dvousedačka směrem k vrcholu Šeráku s výstupní mezistanicí pro lyžaře na Mračné (1 253 m n. m.). V dolních partiích areálu jsou kratší vleky a dvousedačková lanovka Skiarena R3, která má však samostatné jízdné. Na západní straně Ramzovského sedla jsou samostatně provozovány tři kratší vleky na jihovýchodním svahu hory Klín. Sjezdovky jsou také v nedalekém Petříkově a Ostružné.

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.  
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 444.  
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33.   http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha : ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976-977.  
  4. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
  5. Historie osady Ramzová na webu obce Lipová-lázně
  6. Lanovka Ramzová

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ke stránce

Tato stránka (článek či šablona) z části čerpá z následující verze stránky Ramzová, uveřejněné na českojazyčné Wikipedii nebo je z českojazyčné Wikipedie plně převzatá, ale není vyloučeno, že později došlo k jejím úpravám. Text stránky je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Výše zmíněná licence, jakož i podmínky užití se však nevztahují na některé zde případně zveřejněné mapy, pokud nepocházejí ze serverů Wikipedie. Pro ty může platit zcela odlišná licence a nebyly součástí původní stránky na českojazyčné Wikipedii.

Citováno z „http://www.bomosil.eu/index.php?title=Ramzová&oldid=2982