Země České republiky: Porovnání verzí
(→Zemské hranice: Země snad nezrušili, jen zemské uspořádání.) |
|||
| (Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | [[File: | + | [[File:Ceska_republika_-_Historicke_zeme_a_soucasne_kraje.png|thumb|right|Česká republika a její tři historické země Čechy, Morava a Slezsko]] |
| − | ''' | + | [[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg|thumb|[[Země Koruny české]] ''(zde chybně označeny jako „Království České“)'' za [[Husitství|husitských válek]]]] |
| + | [[Soubor:Böhmen_Mähren_Österreich_Schlesien.jpg|thumb|[[Čechy]], [[Morava]], [[Rakouské Slezsko]] - [[1892]], tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]]] | ||
| + | '''Země''' (německy '''''Land''''', [[plurál]] '''''Länder''''') je v dějinách [[Česká republika|České republiky]] označení pro územní celky, které od [[středověk]]u do roku [[1948]] tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do [[18. století]] jádro [[země Koruny české|zemí Koruny české]], v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "'''České země'''" pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] a pozdějšího [[Vévodství slezské|Vévodství slezského]], v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko (země České republiky)|Slezsko]], které je často označované jako ''České Slezsko'', přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do [[18. století]] součástí podstatně většího [[Slezsko|Slezska]], k němuž náleží území na jihozápadě moderního [[Polsko|Polska]], velice malá část [[Německo|německého]] [[Sasko|Saska]] a zcela nepatrné části [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] ''(tyto horské části připojeny k území někdejšího [[Československo|Československa]] ke [[14. únor]]u [[1959]] při úpravě tehdejší [[Československo|československo]]-polské státní hranice)''. Od roku [[1348]] do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky [[země Koruny české|zemí Koruny české]], poté do roku [[1918]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní země habsburské monarchie]] a poté (v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Slezsko (země České republiky)|země Slezské]] - tří z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí]] [[Československo|Československa]]. V roce [[1928]] byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno a nahrazeno uměle vymezenými a centralistiky spravovanými kraji, nerespektujícími historicky vzniklé hranice zemí. Současně s tím započala ekonomická a společensko-politická diskriminace Moravy a Slezska <ref>{{Citace monografie| příjmení = Havlík | ||
| + | | jméno = Lubomír E. | ||
| + | | odkaz na autora = | ||
| + | | titul = Morava: K státoprávnímu postavení země v průběhu věků | ||
| + | | vydavatel = Moravské občanské hnutí ve spolupráci s Jihomoravským KNV | ||
| + | | místo = Brno | ||
| + | | rok = 1990 | ||
| + | | isbn = | ||
| + | | kapitola = X. | ||
| + | | strany = 43 | ||
| + | | jazyk = čeština | ||
| + | }}</ref><ref>[http://dalsimoravak.wordpress.com/2008/08/20/diskriminace-moravy-a-slezska-jako-zdroje-neduvery-k-prazskemu-centralismu/ Diskriminace Moravy a Slezska jako zdroje nedůvěry k pražskému centralismu]</ref>, přetrvávající do současnosti. Po zrušení zemského uspořádání jsou jednotlivé země vnímány jako historické a kulturní celky. Současná podoba vnitřního politicko-geografického členění České republiky historickým zemím neodpovídá a hranice jednotlivých krajů historické hranice Čech, Moravy a Slezska nerespektují. Na řadě míst již nejsou zemské hranice respektovány ani hranicemi současných [[obec|obcí]] či [[katastrální území|katastrálních území]]. | ||
| − | == | + | == Země == |
| − | Každá z těchto tří zemí měla do první světové války obvykle v čele vlastní legislativní orgán | + | Počet, [[rozloha]] a hranice jednotlivých historických zemí České republiky se prakticky ustálily v [[18. století]] po začlenění [[Chebsko|Chebska]] do [[Čechy|Čech]] a odstoupení [[Kladské hrabství|Kladska]] a většiny [[Slezsko|Slezska]] [[Prusko|Prusku]]. Od té doby se jako '''historické země České republiky''' označují: |
| + | *'''[[Čechy]]''' | ||
| + | *'''[[Morava]]''' | ||
| + | *'''[[České Slezsko|Slezsko]]''' (České Slezsko) | ||
| + | |||
| + | Související termín "historické české země" vedle těchto tří celků zpravidla označuje také území [[Lužice]], [[Slezsko|Slezska]] a jistou dobu ve středověku zahrnoval i [[Braniborské markrabství|Braniborsko]]. | ||
| + | |||
| + | == Autonomie a institucionální podoba zemí == | ||
| + | Jednotlivé české země měly od středověku do roku [[1918]] různou míru [[autonomie]]. Každá z těchto tří zemí měla do první světové války obvykle v čele vlastní legislativní orgán | ||
| + | [[Zemský sněm (historický)|zemský sněm]] (od druhé poloviny [[19. století]] již volený), které vytvářely zemské [[zákon (právo)|zákony]] a výkonný orgán nazývaný [[zemský výbor]]. Dále měly vlastní zemskou [[ústava|ústavu]] zvanou [[zemská zřízení|zemské zřízení]]. Zemské sněmy od doby pozdního středověku do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] volily [[panovník]]a. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava měla jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a Rudolfa II. Morava měla i jiného panovníka než Čechy během okupace švédskými [[Torstenson]]ovými vojáky. Okupace Moravy trvala téměř 20 let. Nejvyšší autonomii v rámci Habsburské monarchie měly jednotlivé země v krátkém období od roku [[1619]] do bitvy na Bílé hoře v listopadu [[1620]], kdy se tehdejší soustátí [[Země Koruny české]] přetvářelo v [[konfederace|konfederaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/snemy/konfeder.htm Ústava Konfederace stavů zemí Koruny české z roku 1619]</ref>. Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|obnoveného zřízení zemského]] omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Od roku [[1850]] bylo v každé z těchto tří zemí zřízeno zemské místodržitelství, v jehož čele stál jmenovaný [[zemský místodržitel]]. Tento úřad měl dalekosáhlé kompetence a byl zodpovědný i za vydávání zemských zákoníků. | ||
== Zemské hranice == | == Zemské hranice == | ||
Hranice těchto zemí se v podstatě ustálily v [[18. století|18.]] či [[19. století]] a existovaly, co by hranice vyšších územně správních celků, do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1948]], poté bylo zemské členění k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] komunisty ovládaným parlamentem zrušeno, a tyto hranice zůstaly po nějakou dobu netknuté už jen ve formě hranic mezi obcemi, případně jako některé úseky hranic mezi některými okresy či nově ustavenými centralistickými kraji, které již historické země záměrně nerespektovaly. Již od roku [[1949]] však začalo docházet k různě velkým úpravám hranic katastrálních území přiléhajících k původním zemským hranicím, přičemž k občasným změnám dochází i v současnosti. V důsledku těchto změn existují původní zemské hranice, co by hranice správní či katastrální, již pouze z části. | Hranice těchto zemí se v podstatě ustálily v [[18. století|18.]] či [[19. století]] a existovaly, co by hranice vyšších územně správních celků, do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1948]], poté bylo zemské členění k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] komunisty ovládaným parlamentem zrušeno, a tyto hranice zůstaly po nějakou dobu netknuté už jen ve formě hranic mezi obcemi, případně jako některé úseky hranic mezi některými okresy či nově ustavenými centralistickými kraji, které již historické země záměrně nerespektovaly. Již od roku [[1949]] však začalo docházet k různě velkým úpravám hranic katastrálních území přiléhajících k původním zemským hranicím, přičemž k občasným změnám dochází i v současnosti. V důsledku těchto změn existují původní zemské hranice, co by hranice správní či katastrální, již pouze z části. | ||
| − | == | + | == Po vzniku Československa == |
| − | [ | + | {{Viz též|Země Československé republiky}} |
| + | [[Soubor:Republika československá.jpg|thumb|[[Země Československé republiky]] do roku [[1928]]]] | ||
| + | Po vzniku Československa roku [[1918]] zůstaly všechny tři země ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor ''(v [[země Česká|Čechách]])'', zemský výbor ''(na [[země Moravská|Moravě]])'', a zemská správní komise ''(ve [[České Slezsko|Slezsku]])''. Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické|prezidenti]]. Roku [[1920]] byly k Československu připojeny malé části [[Rakousko|rakouské]] země [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]], z toho k Čechám Západní Vitorazsko ''(dnes nazývané '''[[Vitorazsko]]''')'', a k Moravě [[Valticko]] a [[Dyjský trojúhelník]]. Ke Slezsku bylo téhož roku od [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] připojeno [[Hlučínsko]], nicméně samo Slezsko přišlo ve prospěch [[Polsko|Polska]] o polovinu [[Těšínsko|Těšínska]]. Ve velkém státním znaku byly jednotlivé země zastoupeny svými zemskými [[znak (heraldika)|znaky]]. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z [[Čechy|Čech]] usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne [[29. únor]]a [[1920]] schválení [[zákon (právo)|zákona]] „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla. | ||
| + | |||
| + | Roku [[1927]] bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ <ref>[[s:Zákon o organisaci politické správy|zákon ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“]]</ref> ze dne [[14. červenec|14. července]] [[1927]], který začal platit dne [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]], došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení Moravy a [[České Slezsko|Českého Slezska]] do jednotné [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]]. V Čechách a zemi Moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová [[zemské zastupitelstvo|zemská zastupitelstva]], jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány - [[zemský výbor|zemské výbory]], a zemské úřady. | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | {{Commonscat|Historical Czech lands}} | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | == Související články == | ||
| + | *[[Země Koruny české]] | ||
| + | *[[Země Československé republiky]] | ||
| + | *[[Heraldické znaky zemí České republiky]] | ||
| + | == Ke článku == | ||
| + | ''Článek z části čerpá z článku [[:cs:Země (Česko)|Země (Česko)]], uveřejněném na [http://cs.wikipedia.org českojazyčné Wikipedii] a jeho text je dostupný pod licencí [http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported], případně za dalších podmínek.'' | ||
[[Kategorie:Historické země České republiky]] | [[Kategorie:Historické země České republiky]] | ||
Aktuální verze z 28. 11. 2013, 22:57
Země (německy Land, plurál Länder) je v dějinách České republiky označení pro územní celky, které od středověku do roku 1948 tvořily nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o historických zemích. Tyto celky také tvořily od roku 1348 do 18. století jádro zemí Koruny české, v jehož rámci byly v určitých obdobích jednotlivé země spojeny pouze osobou panovníka. Související termín "České země" pak představuje souhrnné označení Českého království, Markrabství moravského a pozdějšího Vévodství slezského, v dnešní době souhrnné označení Čech, Moravy a Slezsko, které je často označované jako České Slezsko, přičemž přívlastek "České" je některými lidmi přijímán se značnou nevolí. Posledně jmenovaná země (České Slezsko) byla do 18. století součástí podstatně většího Slezska, k němuž náleží území na jihozápadě moderního Polska, velice malá část německého Saska a zcela nepatrné části Jizerských hor a Krkonoš (tyto horské části připojeny k území někdejšího Československa ke 14. únoru 1959 při úpravě tehdejší československo-polské státní hranice). Od roku 1348 do 18. století tvořily tyto země nejvyšší samosprávné celky zemí Koruny české, poté do roku 1918 korunní země habsburské monarchie a poté (v podobě země České, země Moravské a země Slezské - tří z celkem pěti zemí Československa. V roce 1928 byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety 1782 až 1849) sloučeny do jednoho správního celku, země Moravskoslezské, a k 1. lednu 1949 bylo zemské zřízení zrušeno a nahrazeno uměle vymezenými a centralistiky spravovanými kraji, nerespektujícími historicky vzniklé hranice zemí. Současně s tím započala ekonomická a společensko-politická diskriminace Moravy a Slezska [1][2], přetrvávající do současnosti. Po zrušení zemského uspořádání jsou jednotlivé země vnímány jako historické a kulturní celky. Současná podoba vnitřního politicko-geografického členění České republiky historickým zemím neodpovídá a hranice jednotlivých krajů historické hranice Čech, Moravy a Slezska nerespektují. Na řadě míst již nejsou zemské hranice respektovány ani hranicemi současných obcí či katastrálních území.
Obsah
Země
Počet, rozloha a hranice jednotlivých historických zemí České republiky se prakticky ustálily v 18. století po začlenění Chebska do Čech a odstoupení Kladska a většiny Slezska Prusku. Od té doby se jako historické země České republiky označují:
Související termín "historické české země" vedle těchto tří celků zpravidla označuje také území Lužice, Slezska a jistou dobu ve středověku zahrnoval i Braniborsko.
Autonomie a institucionální podoba zemí
Jednotlivé české země měly od středověku do roku 1918 různou míru autonomie. Každá z těchto tří zemí měla do první světové války obvykle v čele vlastní legislativní orgán zemský sněm (od druhé poloviny 19. století již volený), které vytvářely zemské zákony a výkonný orgán nazývaný zemský výbor. Dále měly vlastní zemskou ústavu zvanou zemské zřízení. Zemské sněmy od doby pozdního středověku do bitvy na Bílé hoře volily panovníka. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava měla jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a Rudolfa II. Morava měla i jiného panovníka než Čechy během okupace švédskými Torstensonovými vojáky. Okupace Moravy trvala téměř 20 let. Nejvyšší autonomii v rámci Habsburské monarchie měly jednotlivé země v krátkém období od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, kdy se tehdejší soustátí Země Koruny české přetvářelo v konfederaci pěti zemí.[3]. Po bitvě na Bílé hoře Habsburkové zemskou autonomii vydáním obnoveného zřízení zemského omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Od roku 1850 bylo v každé z těchto tří zemí zřízeno zemské místodržitelství, v jehož čele stál jmenovaný zemský místodržitel. Tento úřad měl dalekosáhlé kompetence a byl zodpovědný i za vydávání zemských zákoníků.
Zemské hranice
Hranice těchto zemí se v podstatě ustálily v 18. či 19. století a existovaly, co by hranice vyšších územně správních celků, do 31. prosince 1948, poté bylo zemské členění k 1. lednu 1949 komunisty ovládaným parlamentem zrušeno, a tyto hranice zůstaly po nějakou dobu netknuté už jen ve formě hranic mezi obcemi, případně jako některé úseky hranic mezi některými okresy či nově ustavenými centralistickými kraji, které již historické země záměrně nerespektovaly. Již od roku 1949 však začalo docházet k různě velkým úpravám hranic katastrálních území přiléhajících k původním zemským hranicím, přičemž k občasným změnám dochází i v současnosti. V důsledku těchto změn existují původní zemské hranice, co by hranice správní či katastrální, již pouze z části.
Po vzniku Československa
- Související informace naleznete v článku Země Československé republiky.
Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly všechny tři země ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená samospráva. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle zemských správ politických (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých zemských místodržitelství) staly zemský správní výbor (v Čechách), zemský výbor (na Moravě), a zemská správní komise (ve Slezsku). Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní prezidenti. Roku 1920 byly k Československu připojeny malé části rakouské země Dolní Rakousko, z toho k Čechám Západní Vitorazsko (dnes nazývané Vitorazsko), a k Moravě Valticko a Dyjský trojúhelník. Ke Slezsku bylo téhož roku od Pruského Slezska připojeno Hlučínsko, nicméně samo Slezsko přišlo ve prospěch Polska o polovinu Těšínska. Ve velkém státním znaku byly jednotlivé země zastoupeny svými zemskými znaky. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z Čech usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne 29. února 1920 schválení zákona „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla.
Roku 1927 bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ [4] ze dne 14. července 1927, který začal platit dne 1. prosince 1928, došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení Moravy a Českého Slezska do jednotné země Moravskoslezské. V Čechách a zemi Moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová zemská zastupitelstva, jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány - zemské výbory, a zemské úřady.
Reference
- ↑ HAVLÍK, Lubomír E.. Morava: K státoprávnímu postavení země v průběhu věků. Brno : Moravské občanské hnutí ve spolupráci s Jihomoravským KNV, 1990. Kapitola X., s. 43. (čeština)
- ↑ Diskriminace Moravy a Slezska jako zdroje nedůvěry k pražskému centralismu
- ↑ Ústava Konfederace stavů zemí Koruny české z roku 1619
- ↑ zákon ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“
Související články
Ke článku
Článek z části čerpá z článku Země (Česko), uveřejněném na českojazyčné Wikipedii a jeho text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek.
