Nápověda
Přidat tuto stránku do vaší knihy
Zobrazit knihu (0 stránek)
Doporučit stránkyUživatel:Kirk/Novalingvo: Porovnání verzí
(→Předložky - prepozicijo) |
|||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
== Mluvnice == | == Mluvnice == | ||
| − | Podstatné jméno - Substantiva namo | + | === Podstatné jméno - Substantiva namo === |
Podstatná jména v novalingvu rozlišují rod, číslo a pád. Rod se rozlišuje u živých tvorů podle pohlaví. Jestliže mluvíme například o nějakém biologickém druhu obecně (to znamená bez potřeby rozlišit, jestli mluvíme o samci či samici), použijeme vždy střední rod. Střední rod se použije i pro neživé věci. Jazyk novalingvo nemá žádné členy. V základním tvaru jednotného čísla končí každé podstatné jméno koncovkou -o, základní tvar množného čísla končí na -on. | Podstatná jména v novalingvu rozlišují rod, číslo a pád. Rod se rozlišuje u živých tvorů podle pohlaví. Jestliže mluvíme například o nějakém biologickém druhu obecně (to znamená bez potřeby rozlišit, jestli mluvíme o samci či samici), použijeme vždy střední rod. Střední rod se použije i pro neživé věci. Jazyk novalingvo nemá žádné členy. V základním tvaru jednotného čísla končí každé podstatné jméno koncovkou -o, základní tvar množného čísla končí na -on. | ||
pády jsou 3: | pády jsou 3: | ||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
*předmětný (jestliže je podstatné jméno předmětem) - s apostrofem a koncovkou ğ ('ğ). Bližší vztahy se pak rozlišují předložkami. | *předmětný (jestliže je podstatné jméno předmětem) - s apostrofem a koncovkou ğ ('ğ). Bližší vztahy se pak rozlišují předložkami. | ||
| − | == Přídavná jména == | + | === Přídavná jména === |
Přídavná jména v novalingvu nerozlišují rod, číslo ani pád a všechny končí kocovkou -a | Přídavná jména v novalingvu nerozlišují rod, číslo ani pád a všechny končí kocovkou -a | ||
| − | == | + | === Zájmena === |
| − | + | ==== osobní zájmena ==== | |
| + | rozlišují pád stejnou koncovkou, jako podstatná jména: | ||
| + | *já: men, min, mi | ||
| + | *ty: ten, tin, ti | ||
| + | *on: hi | ||
| + | *ona: ši | ||
| + | *ono: ği | ||
| + | *my: ni | ||
| + | *vy: vi | ||
| + | *oni, ony, ona: ili | ||
| − | == | + | ==== zájmena přivlastňovací ==== |
| − | + | Nemají pád a tvoří se od tvaru příslušného osobního zájmene přidáním koncovky -a, či -ja | |
| − | + | Příklady: mena, tina, šija... | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | == Předložky - prepozicijo == | + | === Předložky - prepozicijo === |
| − | === místa === | + | ==== místa ==== |
*awf (na) | *awf (na) | ||
*in (v) | *in (v) | ||
| Řádka 44: | Řádka 46: | ||
*bihajnd (za) | *bihajnd (za) | ||
| − | === směrové === | + | ==== směrové ==== |
Tvoří se předponou hin napojenou na předložku místa: | Tvoří se předponou hin napojenou na předložku místa: | ||
*hinawf ("na" ve smyslu na povrch něčeho) | *hinawf ("na" ve smyslu na povrch něčeho) | ||
| Řádka 51: | Řádka 53: | ||
*hinintere (mezi) | *hinintere (mezi) | ||
| − | === časové === | + | ==== časové ==== |
*on ("v"; používá se také před datem a letopočtem) | *on ("v"; používá se také před datem a letopočtem) | ||
*poste - "po", "poté", "poté co" | *poste - "po", "poté", "poté co" | ||
| Řádka 57: | Řádka 59: | ||
*intertempe - mezitím | *intertempe - mezitím | ||
| − | == Slovesa - verbo == | + | === Slovesa - verbo === |
Slovesa v novalingvu rozlišují tři časy: minulý, přítomný a budoucí. Dále rozlišují vidy (dokonavý, nedokonavý, opakovací), přičemž lze kombinovat opakovací s dokonavým, či nedokonavým. | Slovesa v novalingvu rozlišují tři časy: minulý, přítomný a budoucí. Dále rozlišují vidy (dokonavý, nedokonavý, opakovací), přičemž lze kombinovat opakovací s dokonavým, či nedokonavým. | ||
Opakovací vid má tvary končící na -i, dokonavý vid má předponu fin-. | Opakovací vid má tvary končící na -i, dokonavý vid má předponu fin-. | ||
| − | == Příslovce == | + | === Příslovce === |
Příslovce v novalingvu končí koncovkou -e | Příslovce v novalingvu končí koncovkou -e | ||
Verze z 19. 3. 2020, 02:05
Novalingvo - Nový jazyk
Obsah
Pravopis
Pravopis novalingva je převážně foneticko-diakritický
Písmena: A, B, C, Č, D, E, F, G, Ğ (čti jako DŽ), H, Ĥ (čteme jako spřežku ch ve slově chtít), I, J, K, L, M, N, O, P, R, S, Š, T, U, V, W (čti jaku U ve slově auto), Z, Ž
písmeno "j" se píše bezpodmínečně všude tam, kde se vyklovuje hláska j
Mluvnice
Podstatné jméno - Substantiva namo
Podstatná jména v novalingvu rozlišují rod, číslo a pád. Rod se rozlišuje u živých tvorů podle pohlaví. Jestliže mluvíme například o nějakém biologickém druhu obecně (to znamená bez potřeby rozlišit, jestli mluvíme o samci či samici), použijeme vždy střední rod. Střední rod se použije i pro neživé věci. Jazyk novalingvo nemá žádné členy. V základním tvaru jednotného čísla končí každé podstatné jméno koncovkou -o, základní tvar množného čísla končí na -on. pády jsou 3:
- nominativ - bez přídavné koncovky
- genitiv (= náš druhý pád) - s apostrofem a koncovkou s ('s)
- předmětný (jestliže je podstatné jméno předmětem) - s apostrofem a koncovkou ğ ('ğ). Bližší vztahy se pak rozlišují předložkami.
Přídavná jména
Přídavná jména v novalingvu nerozlišují rod, číslo ani pád a všechny končí kocovkou -a
Zájmena
osobní zájmena
rozlišují pád stejnou koncovkou, jako podstatná jména:
- já: men, min, mi
- ty: ten, tin, ti
- on: hi
- ona: ši
- ono: ği
- my: ni
- vy: vi
- oni, ony, ona: ili
zájmena přivlastňovací
Nemají pád a tvoří se od tvaru příslušného osobního zájmene přidáním koncovky -a, či -ja Příklady: mena, tina, šija...
Předložky - prepozicijo
místa
- awf (na)
- in (v)
- owvr (nad)
- cu ("u")
- intere (mezi)
- bihajnd (za)
směrové
Tvoří se předponou hin napojenou na předložku místa:
- hinawf ("na" ve smyslu na povrch něčeho)
- hinin ("do" ve smyslu dovnitř něčeho - do Brna, do žaludku apod...
- hincu ("k", "na"). Také se jedná někdy o předložku směrovou, která například určuje, že někdo na někoho promluvil - například ve větě "učitel řekl žákům, že mají jít domů")
- hinintere (mezi)
časové
- on ("v"; používá se také před datem a letopočtem)
- poste - "po", "poté", "poté co"
- before - "před", "předtím než", "než"
- intertempe - mezitím
Slovesa - verbo
Slovesa v novalingvu rozlišují tři časy: minulý, přítomný a budoucí. Dále rozlišují vidy (dokonavý, nedokonavý, opakovací), přičemž lze kombinovat opakovací s dokonavým, či nedokonavým. Opakovací vid má tvary končící na -i, dokonavý vid má předponu fin-.
Příslovce
Příslovce v novalingvu končí koncovkou -e
