Uživatel:Kirk/Novalingvo: Porovnání verzí
(→Pravopis) |
(→Pravopis) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Písmena: | Písmena: | ||
| − | A, B, C, Č, Ć (čti jako souhlásku dž) D, E, F, G, H, Ĥ (čteme jako spřežku ch ve slově chtít), I, J, K, L, M, N, O, P, R, S, Š, T, U, V, W (čti jaku U ve slově auto), Z, Ž | + | A, B, C, Č, Ć (čti jako souhlásku dž), D, E, F, G, H, Ĥ (čteme jako spřežku ch ve slově chtít), I, J, K, L, M, N, O, P, R, S, Š, T, U, V, W (čti jaku U ve slově auto), Z, Ž |
Písmeno "j" se píše '''bez výjimky''' všude tam, kde se vyslovuje hláska '''j'''. | Písmeno "j" se píše '''bez výjimky''' všude tam, kde se vyslovuje hláska '''j'''. | ||
Verze z 8. 7. 2020, 00:21
Novalingvo - Nový jazyk
Obsah
Pravopis
Pravopis novalingva je převážně foneticko-diakritický
Písmena: A, B, C, Č, Ć (čti jako souhlásku dž), D, E, F, G, H, Ĥ (čteme jako spřežku ch ve slově chtít), I, J, K, L, M, N, O, P, R, S, Š, T, U, V, W (čti jaku U ve slově auto), Z, Ž
Písmeno "j" se píše bez výjimky všude tam, kde se vyslovuje hláska j.
Mluvnice
Podstatné jméno - Substantiva namo
Podstatná jména v novalingvu rozlišují rod, číslo a pád. Rod se rozlišuje u živých tvorů podle pohlaví. Jestliže mluvíme například o nějakém biologickém druhu obecně (to znamená bez potřeby rozlišit, jestli mluvíme o samci či samici), použijeme vždy střední rod. Střední rod se použije i pro neživé věci. Jazyk novalingvo nemá žádné členy. V základním tvaru jednotného čísla končí každé podstatné jméno koncovkou -o, základní tvar množného čísla končí na -on.
Jazyk Novalingvo rozlišuje tři pády:
- základní pád - bez přídavné koncovky, přičemž spojuje funkce nominativu (náš první pád) a vokativu (náš pátý pád)
- genitiv (= náš druhý pád) - s apostrofem a koncovkou s ('s)
- předmětný (Jestliže je podstatné jméno předmětem. Tento pád spojuje funkce dativu - třetí pád, akuzativu - čtvrtý pád, lokálu - šestý pád a instrumentálu - sedmý pád) - s apostrofem a koncovkou ğ ('ğ). Bližší vztahy se pak rozlišují předložkami.
Přídavná jména - adjektivo
Přídavná jména v novalingvu nerozlišují rod, číslo ani pád a všechny končí kocovkou -a
Zájmena
osobní zájmena
rozlišují pád stejnou koncovkou, jako podstatná jména:
- já: men, min, mi
- ty: ten, tin, ti
- on: hi
- ona: ši
- ono: ği
- my: nos
- vy: vos
- oni, ony, ona: ilos
zájmena přivlastňovací
- Nemají pád, všechna končí na -a, či -ja a téměř všechna se tvoří od tvaru příslušného osobního zájmene. Příklady: mena, tina, šija, nosa, vosa, ilosa
- Odlišně se tvoří zvratná přivlastňovací zájmena, která se odvozují výlučně od zájmen ve třetí osobě jednotného a množného čísla předponou self a následně tvarem klasického přivlastňovacího zájmena. Jedná se o tyto tvary: selfhija, selfšija, selfğija, selfilosa
Předložky - prepozicijo
místa
- awf (na)
- in (v)
- owvr (nad)
- cu (u)
- intere (mezi)
- bihajnd (za)
- pre (před)
směrové
Téměř vždy se tvoří předponou hin napojenou na předložku místa:
- hinawf ("na" ve smyslu na povrch něčeho)
- hinin ("do" ve smyslu dovnitř něčeho - do Brna, do žaludku apod...
- hincu (k).
- hinintere (mezi)
- hin (Směrová, či dativová předložka. Za touto předložkou musí následovat tvar podstatného jména v předmětném pádě, nebo přívlastek a pak ono podstatné jméno v předmětném pádě) - použití např. ve větách "Řečník mluvil k davu / na dav", "Učitel řekl žákům, že mají jít domů". Tato předložka bude mezi slovy "řekl" a "žákům". Dále například ve větě "Věnoval jsem svojí ženě dárek", v níž bude tato předložka předcházet přivlastňovacímu zájmenu, za nímž bude podstatné jméno "žena" v předmětném pádě.
časové
- on ("v"; používá se také před datem a letopočtem)
- poste - "po", "poté", "poté co"
- before - "před", "předtím než", "než"
- intertempe - mezitím
ostatní
- baj - instrumentálová předložka, kterou je nutno použít v každé větě, v níž se sděluje, že někdo "tvořil, či vytvořil něco", přičemž samotná větná konstrukce vyzní, jako by byla v našem trpném rodě ("dílo bylo napsáno Petrem"), přičemž samotná předložka předchází osobě, či věci, která danou věc vytvořila.
Slovesa - verbo
Slovesa v novalingvu mají infinitiv končící na -ejt, opakovací tvar na -ejti. Slovesa v novalingvu nerozlišují číslo, ale rozlišují následující jevy:
- způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací
- tři časy: minulý (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -em), přítomný (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -et) a budoucí (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -eb)
- rod činný a trpný (trpný se tvoří použitím tvaru pomocného slovesa "být" ("estejt") a druhého slovesa, u něhož se k infinitivu přidá koncovka minulého času -em). Lze ovšem použít i konstrukci, kdy se pomocné sloveso být vynechá (například věta "napsáno panem...")
- vidy: dokonavý, nedokonavý, opakovací. Lze kombinovat opakovací s dokonavým, či nedokonavým. Opakovací vid má tvary končící na -i, dokonavý vid má předponu fin-.Časy se rozlišují koncovkami -et (pro přítomný čas), -em (pro minulý čas) a -eb pro budoucí čas, přičemž tvar slovesa zůstává stejný pro všechny osoby.
Příslovce - adverbijo
Příslovce v novalingvu končí koncovkou -e